Výlety

01.04.2017 - Z Bílé Hory přes Hvězdu na Vypich

1. dubna 2017 v 17:13 | Jana Š
Výlet na Bílou Horu jsem plánovala již v loni. Crazy mi ho však mírně zhatil. Tehdy jsme šli totiž obráceně - z Vypichu. Vzhledem k velkému horku, se Crazy rozhodl stávkovat a po opuštění obory nechtěl dál pokračovat. A jelikož se tehdy bylo na sluníčku opravdu vedro, zatímco v oboře bylo příjemně, strávili jsme celé dopoledne tam.
Pokud vás tento výlet zajímá, můžete kouknout na článek Obora Hvězda 22.06.2016.

Proto jsem se rozhodla dnešní procházku začít právě na Bílé Hoře.
On tedy výlet nebyl tak jednoduchý. Sotva jsme vlezli do busu, vzpomněla jsem si, že jsem nevzala pamlsky. A protože jsem chtěla, aby Crazy spolupracoval při focení, tak jsem je celkem nutně potřebovala.
Vystoupili jsme tedy na Lukách, 10 minut se procházeli než otevřeli Chovatelské potřeby Pluto a pak jsme mohli konečně vyrazit.
Samozřejmě nám foukl autobus před nosem a tak jsme šli na další zastávku pěšky. Crazy si cestou čuchal, tak byl spokojený a nijak neprostestoval.

Čekání na bus.

S tramvají jsme dopadli stejně jako s busem na Lukách, tak jsme si 10 minut počkali. Pak už jsme si, ale konečně mohli začít užívat procházku - a focení.

Kostel Panny Marie Vítězné

Kaple křížové cesty

Obora Hvězda 22.06.2016

24. března 2017 v 17:20 | Jana Š
Dodatečně vkládám naši první návštěvu Obory Hvězda.
Měla jsem náhradní volno a tak jsme ráno sedli na bus a vyrazili na výlet. Prostudovala jsem si, jak je to s pohybem psů v oboře a vstoupili jsme. Chvíli jsme šli po hlavních cestách, chvíli po lesních cestičkách, kde mohl běhat na volno.

Často jsme potkávali pejskaře - běžce, jak se psy na volno, tak v zápřahu. Žádný ze psů si nás nijak zvlášť nevšímal, maximálně čuchnul a šel dál.

Původní plán byl, jít na Bílou Horu, jenže zatím co ve Hvězdě byl příjemný chládek, díky stromům a potůčkům, jakmile jsme prošli skrz, mysleli jsme, že padneme.
Proto jsem se nakonec rozhodla jít zpátky přes Hvězdu a Crazy si to s velkým nadšením užíval.

Už jsme byli skoro u "našeho" východu z Hvězdy, když se proti nám řítil hrubosrstý na volno. štěkal, tak jsem si Crazyho radši vzala na vodítko a panička s telefonem u ucha namě volá. "To je kluk"? Říkám, že ano. A ona na to. "Tak si ho vemte na ruku. Riki nepřijde, když ho zavolám a popral by se."
Myslela jsem, že jí zaskounu, ale Crazyho jsem radši na ruku vzala. Nebudu riskovat, že kvůli někomu, kdo nezvládne výchovu psa, mi začne útočit na psi.

Jezevčík doběhl k nám, začal vrčet a skákat na mě (jak jinak), tak paní honem přiběhla a odtáhla si ho za obojek - ani se neomluvila.

Jinak byla procházka super a oba jsme si jí užili. Zvláště Crazy byl nadšený, že mohl běhat volně a ačkoli nemá vodu v lásce, zde se několikrát dobrovolně proběhl potůčky.

PS: Pro ty, co se do Obory chystají. Na hlavních cestách musí být pes na vodítku, na lesních smí být volně. V bezprostřední blízkosti Hvězdy (prostor před Letohrádkem) na dětské hřiště a na hřiště pro dospělé mají vstup zakázán. Vše je názorně zobrazeno na mapách u hlavních vchodů do Obory.

V Oboře Hvězda

Malý houbař

Na lesním trůnu

Crazy kouká na Hvězdu. Blíž už nesmíme, tam je zákaz vstupu psů.

Cestou necestou, vodou nevodou :-)


Najdi jorkšíra

Když jsme jeli domů, s řidičem si povídal jakýsi mladý muž, také z dopravního podnku (dle uniformy). Bylo už po dvanácté a pořádné horko. Co se týče počasí, ideální den jsme si nevybrali. V busu se dalo sotva dýchat, nicméně přepravní řád, je přepravní řád, takže Crazy prostě náhubek měl.
Když se k nám onen mladý muž začal blížit, honem jsem kontrolovala, jestli si Crazy náhubek náhodou nestáhl, ale vše bylo ok.
Velmi mne překvapil a potěšil, když mi řekl, že mi pan řidič vzkazuje, ať mu náhubek sundám, že je příliš velké horko, tak aby se mi nepřehřál. :-)

11.03.2017: Nádraží Rudná zastávka - Nádraží Jinočany

18. března 2017 v 21:12 | Jana Š
Ráno jsme prošli jen kratší, 2km, trasu po vsi, protože jsem na odpoledne plánovala delší výšlap.
Sice se nám trochu zatáhlo, ale i tak jsme po jedné vyrazili na vlak. Sjeli jsme do Rudné a odtud jsme šli do Nučic (zakecala jsem se a jelikož tenhle směr neznám, podařilo se mi vystoupit o stanici dřív) a dále lesem a další polní cestou do Jinočan.
Podle map na Seznamu měla být původní trasa nádraží Nučice - nádraží Jinočany dlouhá cca 3,5 km. Jelikož jsme si naťapali 700 metrů navíc tím, že jsme vystoupili o zastávku dříve a k tomu jsme 2x zabloudili v lese, protáhli jsme si to na 6 km. :-D
Ne, že by nám to vadilo.
Vtipné bylo, že při prvním zabloudění, jsme vyšli docela vysoký krpál, pak jsme šli rovně asi 200 metrů a přišlo mi, že se stáčíme špatným směrem.
Rozhodla jsem se proto, že se tedy vrátíme zpět stejnou cestou do vsi a vezmeme to tedy přes ní. Dopadlo to tak, že jsme sice šli stejnou cestou zpátky, ale už jsem nenašla tu cestičku, která by nás zavedla na onen kopec a odbočili jsme opět někam úplně jinam.
Naštěstí nás tahle cesta vyvedla z lesa ven za dalších asi 300 metrů a dokonce tam, kde jsem už jakž takž tušila, kde jsme.
Na "hlavní" cestu mezi poli, na kterou jsem se chtěla dostat, jsem chtěla vyjít právě z lesa, abychom nemuseli vesnicí a tak jsme po několika desítkách metrech opět vstoupili do lesa, ale po kilometru nás cesta začala odklánět opět jiným směrem a tak jsme se museli vrátit. Ještě než jsme se, ale vrátili úplně, našla jsem konečně správnou odbočku na "naši" cestu a pak už to bylo bez problému. Tomu se říká orientáční (ne)smysl :-D
Většinu cesty lesem, nás doprovázel křik žluny, foukal studený vítr, ale jinak to byla super procházka a jistě si ji v brzké době zopakujeme. Tentokrát, to ale vezmeme až do Zbuzan :-)
Nejsou tam strašidla?
Pojď už
Tak kde vězíš?
Co se to tu schovává? Velkou část procházky jsme trávili vyhledáváním - jak skořice, tak masíčka. Zde našel kousek masíčka.
Už běžím, aneb přivolávání je třeba trénovat stále :-)
Crazy si našel čas i na válení.
Halda chlupů v haldě listí :-)

Z Hůrky na Krteň a ještě dál

5. května 2016 v 20:33 | Jana Š
Tento týden mám dovolenou. Pondělí jsem věnovala úklidu, úterý jsem strávila v zoo v Liberci, kde jsem fotila bílá tygřátka, včerejšek byl ve znamení doktorů a dnes jsem chtěla jet do Vrbtovské zahrady.

Jenže ráno počasí nevypadalo moc nadějně, tak jsem si říkala, že to nemá smysl, když chci jet především kvůli focení. Kolem oběda se však vyčasilo a tak jsem se rozhodla, že vezmu na výlet alespoň Crazyho.

Vypravili jsme se na stanici metra Hůrka, kde jsme vstoupili do parku. V pozadí je kostel sv. Prokopa a Sluneční náměstí.
Crazy se choval klidně a poslušně. Vlastně jsem to ani moc nečekala. Přece jen plno cizích psů a pachů ...
Po pochodu Přímo za čumákem se opravdu změnil. Uklidnil se a nechává mě vše více řešit.
Kousek za tubusem metra je možné vylézt na kopec Nová kolonie. To jsme využili a zhruba polovinu kopce prolezli. Prošli jsme i kolem ložnice bezdomovců, takže večer bych se tam sama určitě nevypravovala.

Fotka z Nové kolonie s metrem v pozadí.
Crazy pózuje na kopečku.
Tak nefoť a lez ... :-)
Po sestupu zpět jsme šli přes Centrální park do Stodůlek, kde jsme přes Britskou čtvrť došli až na Chaby.
Zde jsme se vydali podél zdi statku až na Krteň.
Cesta na Krteň byla vtipná. Cestička s nízkou trávou byla poměrně úzká, takže se to Crazymu moc nelíbilo. Ten do hodně vysoké trávy přece nepoleze.
Ve dvou místech pak byla zem hodně podmáčená. Naštěstí jsem měla nepromokavé trekovky, za to Crazy se vymáchal až po břicho. Tak alespoň se schladil.
I zbytky stromu mají své kouzlo.
S kostelem sv. Jana a Pavla na Krtni.
Ke Krtni se vztahují dvě legendy. Jedna se týká kněžny Libuše, druhá královny Elišky a Karla IV.
Téměř každý zná Studnu - jeden z dílů seriálu 30. případů majora Zemana. Odtud můžete Krteň znát.
Vzhůru domů, cyklostezka a pěší zóna pod Pražským okruhem podél Jinočanské spojky.
Asi 2 km do cíle.
Pražský okruh.

Procházka byla super, jen ke konci už bylo docela velké horko. Celkově jsme ušli asi 8,973 km.

Procházka k Mařánku

25. dubna 2016 v 17:16 | Jana Š
Není to tak dlouho, co jsme byli u Mařánku - na únorové fotky se můžete kouknout v článku Mařánkův rybníček.
Ségra měla volno, ale jelikož hlásili déšť, nechtěly jsme se vydávat na nějaký dlouhý výlet. Řekli jsme si, že šest kilometrů bude stačit.

Lenka s sebou vzala Tracy a vydali jsme cestou necestou, polem nepolem :-)
Část cetéhle cesty (nějakých 200 metrů) jsme trpaslíky museli nést, protože se motali do svízelu a nemohli dál jít.
Čudlova švestkova alej už kvete, je to však vidět jen zvenku. Zkusím sem zajít ještě za týden, ale vnitřek možná nekvete vůbec pro nedostatek světla.
Kvetoucí cesta k Mařánku
Sváča u Mařánku
Kdo najde Crazyho?
Tracy

Z Holyně do Řeporyjského opuštěného lomu

26. března 2016 v 16:12 | Jana Š
Dnes jsme si daly sraz s kamarádkou Kristinou a vyrazili s Crazym na delší procházku. Ještě, když už nás Kristina pracovala, slíbila jsem jí, že ji ukážu jeden lom v Prokopáku/Dalejském údolí, o kterém ne každý ví, takže jsem alespoň měla možnost splnit svůj slib.
V posledním době, vždy když se někam chystáme, leje a jako z konve ... no, tentokrát to vypadalo z počátku podobně, neboť, když jsem s Crazym čekala na vlak, začala pršet. Naštěstí přestalo, než jsme do Holyně dojeli, takže nakonec to bylo super.

Čekáme na vlak a prší nám u toho ...

Cestou jsme potkaly nejrůznější jarní kytičky - sněženky, fialky a jaterníky

Na dně moře ...

Cesta z Holyně do Řeporyj utíkala poměrně rychle. V jednu chvilku jsme se malinko zamotala, když jsme se dostali nad zřícené domy, patřící k bývalé vápence - potřebovali jsme se dostat naopak k nim dolů.
Ale stačilo se vrátit pár metrů zpět. Přešli jsme koleje, prošli tunelem a vylezli v ohromném starém lomu...
Tak jdeme dál?
Čás stěny lomu se pomalu bortí. Kameny padají až na cetu, takže jsme se v této části otočili a raději se vrátili. I tak byl prostor lomu, kde se dalo projít hodně veliký.
Kam to jdete? My nejdeme tudy?
Kousek před tunelem se dá vyjít ještě na "stěnu" lomu, odkud je výhled na zřícené budovy, které využívají "vojáci" (něco jako paintbolisti, ale s gumovým,a kuličkama místo barevnýma - nevyznám se v tom) ...
... a ještě o kousek dál na sousední zpola zatopenou vápenku.
V tunelu
Cestou dále do Řeporyj jsme prošli kolem zbytku Trunečkova Mlýna.

Pak jsme šli ještě na Požáry, kde měla být vyhlídka na oba lomy z druhé strany, ale prostor byl obehnaný elektrickými ploty a jelikož nebylo vidět zda v ohradách již krávy jsou či nikoli, vstup jsme neriskovali.
Nakonec jsme došli na nádraží v Řeporyjích a vyrazili k domovu.

Ještě jednou díky Kristině za super výlet.

Mařánkův rybníček

7. února 2016 v 13:48 | Jana Š
Včera jsme měli jet s Lenkou a Tracy na výlet. Tracy ovšem opět zlobí slinivka a tak s ní ségra musela na veterinu.
Počasí však bylo krásné a tak by byla škoda nikam nevyrazit. Dlouho jsem vymýšlela, kam se vypravit - zda do Prokopáku, z Ořecha pěšky zpět nebo z Nových Butovic na Zličín přes centrální park a polními cestami.

Nakonec jsem si vzpomněla na jedno místo, kam mě asi před 5-ti lety vzala ségra se švagrem. Je kousek za vsí, kde jsme dřív bydleli, a kde se ostatní sourozenci navyváděli spousty blbostí - mě tehdy nebylo ani 5 let.

I když jsme mohli jet kousek busem, vydali jsme se pěšky už od nás. Crazy si užíval pole, polních cest i aleje, kde mohl běhat volně. Prošli jsme i část Zbuzan, takže jsme si dali 7,5 km okruh.

Užili jsme si to oba dva a teď už pár fotek.

Čudlova alej, součást Červené cesty. Podle plodů na zemi, pravděpodobně švestková. Byla jsem tu poprvé. Tedy, poprvé po nějakých 25-26 letech, takže si ji už vůbec nepamatuju. Vlastně ani nevím, jestli tu už tehdy byla vysázená. Chtěla bych tam zajít až švestky pokvetou. Musí to vypadat krásně.
Tak pokračujem, pokračujem.
Červená cesta. K Mařánku nám zbývá cca 300 metrů.

Crazy si volný pohyb opravdu užíval.
Mařánkův rybníček alias Mařánek. Loňské sucho mu dost ublížilo. V roce 2010 (kdy jsme šli rovnou k Mařánku a alej zcela minuli) byl plný vody.
Tak pojď už zpátky.
Crazy byl nervní ze šramotících myší a hrabošů.
Cesta ke "zdivočelému" sadu. Chtěla jsem tam tudy, ale nakonec jsme šli po "louce".
Cesta domů. Poslední úsek Červené cesty.
Jedno z mála míst, kde u nás mohou být psi na volno. Cesta podél pole.

Z Ořechu do Zbuzan

12. září 2015 v 9:29 | Jana Š
V neděli 23.08.2015 jsme vyrazili na výlet. Rozhodla jsem se navštívit místa mého dětství, kde už jsem zase dost dlouho nebyla.

Poznámka: Omlouvám se za kvalitu některých fotografií. Sluníčko bylo sem tam až příliš prudké.

Vyrazili jsme z Ořecha, kde Crazy zapózoval u křížku.
Uhelnou jsme se vydali do Zbuzan. Je tam moc dobrá cesta. Skvěle jsme si procvičili poslušnost - přivolávání, chůzi u nohy, odkládání za chůze do sedu atd.
Na konci cesty jsou velké keře špendlíků. Crazy si tam stoupl a začal štěkat jak magor. Přesvědčovala jsem ho, že to nic není, protože jsem si myslela, že reaguje na kejhající husy o pár domů dál.
Nakonec jsem ho musela připnout na vodítko a převést. Až když jsem ušli o kus dál a já se otočila, viděla jsem tam někoho se šmrdolit v křoví. Příště budu Crazymu věřit.

Den třetí - Zase domů

29. srpna 2015 v 16:06 | Jana Š
Předchozí články:
Ráno mi Crazy zabral polštář, sotva jsem vstala.
Náš brácha Jirka se projevil jako zachránce (a nebylo to poprvé, co ségru zachraňoval, když Černá Můra (růzumněj Fabie) odešla dočasně do věčných lovišť) a okolo deváté pro nás přijel.
Abych si neděli alespoň trochu užili, vyrazili jsme ještě na 5-ti kilometrovou procházku po okolí. Psiska si tak mohla ještě chvilku užít svobody a já zase cvakla pár fotek.
Crazy si dal po ráno rozcvičku ve skoku dalekém

Den druhý - 20 km u Poslova Mlýna 2/2

28. srpna 2015 v 19:33 | Jana Š
Předchozí články z prodlouženého víkendu v Poslově mlýně


Narazili jsme na odbočku k výhlídce králův Stolec, tak jsme se tam vypravili. Vyhlídka byla hezká a samozřejmě jsme nafotili řadu fotek.
Více v celém článku

Den druhý - 20 km u Poslova Mlýna 1/2

27. srpna 2015 v 19:06 | Jana Š
Prodloužený víkend 26.06.-28.06.2015 stál opravdu za to. Článek z prvního dne Víkend v Poslově Mlýně - den první

Na sobotní den sice slibovali déšť, ale ráno se zdálo počasí docel k světu, tak jsme se vypravili na výlet. Mrtvé auto zůstalo na parkovišti a my se vydali po svých zkratkou do Doks.
Rozhodli jsme se totiž, že nakoupíme nějaké dárečky našim (a pro sebe a pro psy, samozřejmě) a pak budeme porkačovat v cestě.

Budíček
Navštívili jsme tedy obchody, Lenka si dala kafe a z Doks se vydali po žluté s názvem Naučná stezka se čtyřlístkem okolo Blaťáku.

Na náměstí v Doksech

Na naučné stezce
Psiska si to samozřejmě velice užívala, neboť mohla lítat na volno.
Více v celém článku

Víkend v Poslově Mlýně - den první

26. srpna 2015 v 9:54 | Jana Š

Příjezd do Poslova mlýna - aneb cesta do kraje, kde umírají auta

Prodloužený víkend 26.06.-28.06.2015 stál opravdu za to.
Vlastně to začalo už o pět týdnů dřív, kdy jsme měli vyrazit, ale Tracy se rozhárala, tak jsme ho museli odložit. Crazy by se z ní zbláznil.

Už cesta ségry s Tracy k nám byla veselá. Jely tunelem a na zadek se jim tlačil kamion. Naštěstí se toho všiml řidič ve vedlejším pruhu a pustil je. Kdyby ségra musela brzdit, měla by ho v kufru.

Vzala jsem věci své a Crazyho a vyrazili jsme na cestu. Stavili jsme se v Hostivích, kde jsem počkala se psy v autě a ségra koupila vody.
Jeli jsme a dál najednou koukám, že něco leží v poli. Říkala jsem si, co tam kdo vyhodil, že to vypadá jak převrácené auto ... a když jsme dojeli blíž, fakt to bylo auto na střeše.

Naštěstí uvnitř nikdo nebyl, takže to ségra jen zavolala policajtům a jeli jsme dál.

Zastavili jsme se v Tupadlech, kde Lenka vymyslela návštěvu zámku Slavín. Jenže už jaksi nezjistila, že je nepřístupný. Došli jsme až k němu, pak se vrátili k autu a zašli jsme si ještě na oběd - borůvkové knedlíky.
Knedlíky byli dobré, jen tvaroh jaksi nastrouhali na struhadle, které předtím použili na cibuli - krom toho, že tvaroh chutnal po ní, jsem v něm i kousky cibule našla.

Crazy v Tupadlech
Cesta k zámku

Po cestě byla řada semaforů, takže jsme věčně stály a auto se začalo chovat poněkud podivně. Chtěly jsme ještě zastavit u jednoho hradu, ale ségra nakonec rozhodla, že dojedeme do Poslova mlýna, pak se uvidí.

No, bylo to jediné štěstí, protože jakmile jsme se zapsaly na recepci a chtěly přejet k chatce, auto už nenastartovalo.
Podařilo se nám sehnat automechaniky, ale auto si mohli převzít až v pondělí, takže jsme holt měli smůlu.
Nicméně ubytované jsme byli a tak jsme si dali zmrzku, zajistili si na neděli odvoz a vyrazili jsme se psy do města.
Cesta vedla zkratkou přes les a Crazy i Tracy si to moc užívali, protože mohli běhat na volno. Prolezli jsme město a koupili jsme si pizzu - hermelínovou s brusinkami. Byla fakt luxusní.
Večer jsme ještě hrály lodě a pak jsme šly spát. Na druhý den jsme si naplánovaly procházku z Poslova Mlýna směrem k Macháči, ale mělo pršet.

Večeře u chatek.

Pokračování zítra

Výlet do lomů Prokopského údolí

23. srpna 2015 v 17:43 | Jana Š
Ségra zavelela, že má zase jednou volný víkend a tak vezmeme čoklise na výlet. Byli jsme hned na několika místech z jejího mládí ... a vše bylo zastavěno baráky nebo z toho udělali výběhy pro koně.
Takže nakonec jsme zakotvili v Prokopáku.

Ségra mě vzala do jednoho lomu, o němž ne každý ví. Chodili tam se školou na výlety a péct buřty. Bylo to tam moc hezké, i když sousední lom vypadal ještě lépe. Tam jsme, ale nakonec kvůli zákazu vstupu nešli.
Aktuálně tam vstup hlídá policista s pitbullem.

Nicméně jsme nezapomněli návštívit NPP Požáry, který není příliš známý a cestou zpět si Tracy zkusila nějaké agility překážky..

Psiska se musela nejprve přivítat.
Více fotek v celém článku

Výlet do Úštěka a Litoměřic

12. srpna 2015 v 15:57 | Jana Š
V pátek (05.09.2014) před pátou jsme vyrazili na vlak. Crazy cestu zvládnul naprosto bez problémů. I náhubek tentokrát akceptoval bez neustálých pokusů o sundání.
Více v celém článku

Výlet na Zborcený Kostelec 2/2

11. srpna 2015 v 15:27 | Jana Š
Pokračování článku Výlet na Zborcený Kostelec 1/2

Cesta ze zříceniny zpět. Crazy si procházku užíval - baví ho lítat v listí.
Neenchali jsme si ujít návštěvu Kamenického potoka. Tracy řádila ve vodě, Crazy lezl pouze po kamenech.

Výlet na Zbořený Kostelec 1/2

10. srpna 2015 v 14:28 | Jana Š
28.06.2014 měla ségra výjimečně volný den, tak jsme vyrazili se psy na výlet. Ségra vymyslela výlet na zříceninu Zbožený Kostelec (více o ní najdete třeba na Wikipedii).
Byl dost teplý den, ale jelikož je zřícenina ve stínu, užili jsme si to.

Vzhledem k množství fotek, bude článek rozdělen na dvě části.

Já s Crazym na zřícenině
Léňa s Tracy
Výhled ze zříceniny na Sázavu

31.05.2014 - Minidogfrisbee

8. srpna 2015 v 19:59 | Jana Š
Článek se sice do této rubriky tak docela nehodí, ale jelikož jsem nevěděla kam ho zařadit, skončil tu.
31.05.2014 přijela ségra s Tracy za jediným účelem - nafotit Tracy při "honu na frisbee".
Ségra s Tracy nezávodí. Jelikož jsou však pudlové rození aportéři, Tracy si frisbee zamilovala a nedá na něj dopustit.

Co to letí?
Frisbee!
Crazyho frisbbe nejprve nechávalo chladným. Když však viděl s jakým zápalem ho Tracy loví, zapojil se taky.
Nejprve Trracy při lovu prudil ...

Pak jsem začala házet dvě frisbee najednou - a překvapivě to šlo a psiska se vždy rozeběhla každý pro své
A když Tracy odpočívala, házela jsem pouze Crazymu - a užil si to. Jen ho ne vždy přinesl zpět.


Fotek jsme se ségrou naflákali něco přes 1500 a přebírat to byl dost brutus. Na fotografiích je adresa blogu, neboť nevím (krom jedné, u které jsem si fakt jistá, protože jsem na ní i já), které jsem fotila já a které ségra. A ona neměla nic proti.

24.05.2014 Trajdání po vsi

7. srpna 2015 v 18:32 | Jana Š
24.05.2014 jsem slavila svátek, takže přijela ségra s Tracy. Na květen bylo celkem horko, ale vyrazili jsme an procházku po vsi.
Crazy i Tracy si to náramně užili a Tracy obvzlášť. Však uvidíte na fotografiích níže.

Tracy uviděla první louži a musela se jí projít, i když byla maličká.
Jenže pak uviděla ještě něco lepšího - je to zkrátka vodní pes.
A tak si do louže nejdříve stoupla ...
Pak si sedla ...
A nakonec se i spokojeně natáhla ...
Z kaluže nakonec odešla nedobrovolně.
Crazy kouká co to z té vody vylezlo za strašidlo - za kavlitu fota se omlouvám.
Ségra s Tracy i rybníka
Když jsme se vraceli domů, stahovaly se nad námi temná mračna.

Domů jsme se vrátili jen tak tak a štěkny ještě čekala koupel

Psí hřiště v Podolí

8. srpna 2014 v 13:50 | Jana Š
Už víc jak rok vím o psím hřišti v Podolí, ale zatím mi jeho návštěva pořád nevycházela.
Včera jsem se konečně dokopala k tomu, tam vyrazit. Jelikož mám ještě dovolenou, vyjeli jsme v půl deváté. Crazy byl během celé cesty moc hodný, i když pro něj byla celkem náročná. Nejdřív půl hodiny v buse, pak skoro půl hodiny v metru.
Když jsme vystoupili z metra, byl tam jrt. Nejdřív se očichávali a vypadalo to, že budou kámoši, ale pak se ho jrt pokusil naskočit a už byli v sobě. Nikomu se nic nestalo, jen si vyhrožovali vrčením.

Tramvají jsme se svezli na Výtoň a odtud šli pěšky. Jak to šlo, sešli jsme k řece a šli po jejím břehu. Z jedné strany voda, z druhé husté křoví... až když jsme míjeli dva spící bezdomovce, mi došlo, že to tam asi nemusí být úplně bezpečné, když kromě nich, tam nebyla nikde ani noha. Pepřák jsem samozřejmě měla v tašce co nosím do práce a ne ve "cvičákové".
Prošli jsme se hezky, takže Crazy byl už lehce polomrtvý, když jsme na hřiště došli. Příště musíme jet tramvají až tam.
Na hřišti nikdo nebyl, tak jsem Crazyho vypustila a hned začal lítat. Krom sttlu, kruhu a "zdi", které byli na Crazyho moc vysoké jsme zkusili všechny překážky. Jako obvykle byly nejoblíbenější áčko, kladina a tunel.
Zkusili jsme i houpačku, do které se mu moc nechtělo, ale šel.

Každopádně jsme to pěkně vymňoukli se skočkami. Jednu, neshoditelnou, skákal v pohodě a pak tam byla jedna klasická, kde bylo možné tyč shodit. Aby ji nikdo neukradl, je na řetízku a v případě pádu, sjede jen asi o centimetr níž, než je velikost S. Crazy ji bohužel shodil a tím, že spadla jen o kousíček se na ní zasekl a pořádně se praštil do zadních nohou.
Takže pak jsem ho na skočky už vůbec nedostala, tak nevím jak to bude příště. Jestli vůbec ještě bude ke skokům ochotný. :-(

Než jsme odcházeli, natočila jsem video z tunelu, áčka a kladiny. Už byl unavený, ale stejně je znát, že ho to bavilo.

Po odchodu jsme jeli ještě do práce. Tam opět předváděl co všechno umí a zvláště mrtvola a sudy se líbí. Po tom, co jsme dorazili domů (ve čtvrt na tři) padnul za vlast a vstal až v osm, kdy jsme vyrazili ven.

Crazy a Tracy 22.03.2014 2/2

9. června 2014 v 18:27 | Jana Š
Dále jsme pokračovali lesem, kde jsme potkali jednu jorkšíří bestii, kteá se na Crazyho hned vrhla. A paničce to samozřejmě bylo jedno, jen mu říkala, že je zlej pejsek.
Hezky jsme se prošlia zpět se vraceli kolem výběhů s ovcemi, prasaty a koňmi. Crazy zvířatům překvapivě nevěnoval moc pozornosti. Spíše ho zajímali psi, co jsme potkávali cestou.
Šla jsem si nafotit i zvířátka a ségra zatím s oběma poodešla. A Crazymu to vůbec nevadilo, což byl učiněný zázrak.
Tracy ukazuje své zabahněné bříško.
Léňa pak dostala jeden geniální nápad. Přivázala uzel Crazymu na stopovačku a pak jsem s Crazymu běhali a Tracy uzel chytala :-D
Kdo mě to pořád tahá?
Po návratu domů se Tracy musela vykoupat a apak se začala sušit. Crazy byl z jejího lítání nadšený a přidal se. To Tracy chvíli bavilo, ale sem tam se ho snažila z postele "vyštípat".

Crazy a Tracy 22.03.2014 1/2

8. června 2014 v 17:51 | Jana Š
Po výstavě o níž se dočtete v článku Dog Show Rychety 2014 jsme si dali u ségry oběd a vyrazili jsme spolu na procházku.
Nejprve jsem udělala fotku s věcičkami co dostal (tu můžete vidět v článku zmíněném výše).
Pak se Tracy rozhodla, že Crazymu pomůže s vybalováním :-)
Po vybalení a rozdělení dárečků jsme se vydali na procházku. Nejprve si Tracy před barákem trochu zaaportovala, což ji nesmírně baví.
Co to máš za nesmysl? Crazyho prostě uzly neberou.

Více foto v celém článku

Crazy a Tracy 01.03.2014

6. dubna 2014 v 21:01 | Jana Š
Prvního března jsme se vydali k Hofíkům na oslavu Zdeňkových a Lenčiných narozenin :-)
Samozřejmě foťák nesměl zůstat doma. Takže tady to je :-D

Dort s rybkami pro naše dva rybáře :-)
Vítání. Crazy Tracy hned položil na záda. prevít malej :-)

Pro více fotek klikněte na celý článek ...

Crazy a Tracy 15.02.2014

6. dubna 2014 v 14:29 | Jana Š
Tentokrát přijela Tracy s Lenkou za jediným účelem - pořádné procházky. A jak už to tak v našem případě bývá, samozřejmě se nám během procházky zatáhlo a sem tam spadlo pár kapek.
Ale dalo se to a procházku jsme si užili i tak. Takže hurá na fotky ...

Sotva Tracy vstoupila z aut, hned proběhlo bouřlivé vítání :-)
A teď už se vrhneme na fotky z procházky.
Pokud je chcete vidět, kliněte na celý článek.

Crazy a Tracy 07.09.2013

25. března 2014 v 19:24 | Jana Š
07.09.2013 jsme vyrazili na výlet. Byla tu Ostrávčata (synovec s přítelkyní) a chtěli se jet podívat na Karlštejn.
Rozhodli jsme se tedy, že se přidáme a zatímco si mládí vyrazí na hrad, já se ségrou a štěknama se vydáme na procházku.

Nejprve jsme se všichni stavili u lomu Velká Amerika. Od poslední návštěvy před cca 2-3 lety přibyla zábrana a k lomu se už pořádně nedá dostat. Přesto jsem udělala alespoň jednu Crazyho fotku. Moc se mu pózovat nechtělo, takže jsem bohužel ani neměla čas pořádně přenastavit foťák. Navíc slunce svítilo opravdu silně, takže ani po přenastavení to nebylo nic extra. Nicméně, pár fotek v článku uvidíte.

Tak klikněte na celý článek a hurá na to.

Velké zážitky ve Velké Chuchli

27. října 2013 v 18:26 | Jana Š
Jelikož potřebujeme hodně zapracovat na socializaci a s Crazym jsem chtěla jet do Chuchle už dlouho, rozhodla jsem se s ním vyrazit dnes.
Jeli jsme později, protože jsem si nebyla jistá jak to bude Crazy zvládat. Přece jen mezi tolika lidmi ještě nikdy nebyl.
Nejprve jsme jeli autobusem, pak metrem a nakonec jsme dorazili na místo vláčkem. kdykoli jsme někde museli chvílit čekat, kůňučel jako by ho vraždili. Vůbec netuším jak tohle odbourat.
Už na Smíchově se potkal s jednou "jorkšířicí". Jorka s tak krátkým čumákem jsem snad ještě nepotakal, ale prý to jork je.
V Chuchli se pak Crazy setkal se spousstou psů - jorkšířicí, krysaříkem, labradorem, boxerem ... byl z nich unesený.
Jen byl opět problém, že když jsme někde chvíli stáli, začal naříkat.
Ale i tak si myslím, že mu to prospělo. Zjistil, že nemůže vždycky letět za každým psem, že když se bude plést pod nohy, bude zašlápnut a že občas se může potkat s pořádným randálem.
Z koní byl celkem vykulený. Asi mu bylo divné, že existují i takhle velcí "psi" :-D

A teď pár fotek z Chuchle. Omlouvám se za kvalitu. jsou to jen takové výcvaky, jelikož jse většinou jednou rukou držela Crazyho a druhou fotila. A fotit zrcadlovkou jednou rukou není nic lehkého :-)

Na Smíchovském nádraží
U dráhy
Co to tam jde?
Vyhlídka z tribuny. V jedné ruce Crazy, v druhé foťák :-)
Crazy sleduje Cenu Prezidenta 2013
 
 

Reklama


Rubriky