Reporty ze psích akcí

PesFest 2017

1. července 2017 v 22:16 | Jana Š
18.06.2017 jsme vyrazili na Pankrác na PesFest 2017.

Na akci byla ukázka řady psích sportů (agility, dogfrisbee, dogdancing), ukázky výcviku (asistenční psi, "Dělej to po mně", ukázka výcviku policejních psů), povídání o výcviku pozitivním posilováním (Pavel Bradáč) a spousta dalšího.
Krom toho zde stála řada stánků - ať už se jednalo přímo o stánky psích útulků, kde jste mohli na pejsky přispět nebo si něco koupit a peníze za tyto věci pak byli pro útulky využity, nebo řada stánků s hračkami, obojky a dalšími potřebami pro psy.
K tomu samozřejmě nechyběl stánek se psí literaturou nebo stánek psího kadeřnictví s možností ostříhání drápků, ale také třeba stánek se zmrzlinou pro psy.

Krom toho proběhli i 4 soutěže - Tuneliáda, Aport buřů, Chytání piškotů, Pes šikulka a Sympaťák PesFestu. Crazyho jsem přihlásila do Tuneliády, Psa šikulky a Sympaťáka.

Tuneliáda byla celkem vtipná. Jen asi 4 psi z 9ti nesabotovali překážky, případně nešli na výlet za ostatními psy. Crazy mi ještě před startem utekl do stínu tunelu, ale když už jsme vyběhli, běžel krásně, jen pomalu na to co předvedli ostatní, takže jsme se bohužel neumístili.
Dráha se skládala z tunelu, skočky XS, druhé skočky XS a dalšího tunelu.

Sympaťáka vyhrál hendikepovaný útukláček, který si to rozhodně zasloužil.

Pes šikulka, nebyl úplně soutěžní. Každý přihlášený pes, který něco předvedl obdržel tašku s cenami. Byla to poslední soutěž, okolo čtvrt na pět, takže byl Crazy už po celém dni v horku pěkně utahaný.
I tak se, ale pochlapil a po útěku do stínu hezky předvedl pac, ťap, veverku (kterou Honzu Musila pobavil) a chcípni. Prý jestli Crazy umí i Mamuta. Tak holt musím vymyslet, ke kterému cviku by se hodil povel Mamut, ať máme na příště :-D, neboť s Honzou Musilem jsme se letos potkali už na druhé psí akci.

Ačkoli se v průběhu dne udělalo pořádné horko, den jsme si užili - Crazy se byl několikrát koupat v kašně a nebyl zdaleka jediný. Vlastně ten den to bylo brouzdaliště pro psy. Po prvé jsem ho musela navést na pamlsek, ale pak už tam vždy běhl dobrovolně, aby se osvěžil.

Příští rok vyrazíme zase.

S cenami za soutěž Pes Šikulka.
Na PesFestu

Report - Mezinárodní den jorkšírů 2017

11. června 2017 v 12:26 | Jana Š
14.05.2017 se uskutečnil druhý ročník Mezinárodního dne jorkšírů.

Dorazili jsme asi půl hodiny po začátku, ale to nám nijak nebránilo v tom si akci parádně užít.
Stejně jako v loňském roce zde bylo agility hřiště, kolo štěstí, psí trenér a psí psycholog, veterinární a výživová poradna a fotokoutek.

Novinkou byla účast Depozita Beruška, ukázka Hersenwerku, obedience a dogdancing s prvky dogfrisbee. Jen mi přišlo škoda, že psí sporty nepředváděli právě jorkšíři, neboť znám i dost jorků, kteří by se toho zhostili s naprostým přehldem.
Letos navíc byl i skákakcí hrad a pro děti a divadlo.

Na FB události si po akci dost lidí stěžovalo na praskající balonky. Mě to však přišlo jako dobrá socializace. Rány to nebyli nijak velké, pokud člověk neměl tu smůlu, že by stál přímo vedle nich. Každopádně Crazy je lovec balonků, takže jemu to bylo jedno.

Letos se nám příliš nevyvedlo počasí. Asi 3x přišla pořádná průtrž mračen - dokonce i během první společné fotografie. I tak to bylo fajn a v příštím roce vyrazíme zas.

Mimochodem, letos se nás sešlo 300.

Společná fotografie za deště.

Společná fotografie se psy nad hlavou

S Crazym z fotokoutku

I já jsem cvakla pár fotografií. Chcete-li se podívat, navštivte mé rajče.

Report - Procházka se psy 2017

7. května 2017 v 21:40 | Jana Š
Od roku 2014 se pravidelně účastníme Procházky se psy pořádané Run Czech a Pedigree, která se každoročně pořádá v Pražské Stromovce v rámci Maratonského víkendu. Ani letos jsme si ji nenechali ujít.

Opět jsme dorazili již o hodinu dříve, ale registrovat jsem nás byla už v pátek. Crazy vycházel se psy svkěle, až na jednoho "čivaváka", co po něm šel jak slepice po flusu a pak mi po něm vystartoval buldoček, už v koridoru, kdy jsme čekali na start.
Seděla jsem u u Crazyho na bobku a drbala jsem ho, když k nám přišel, stoupnul si vedle něj a chvíli na něj koukal. Už jsem si říkala, že taky jednou vidíme buldočka co nevyšiluje a najednou se na Crazyho vrhnul. (Byli tam ještě další dva, fenka a pes a ti byli naprosto v pohodě).
Naštěstí ho chytil jen za startovní číslo, honem jsem ho rukou stáhla za sebe, ale tím jak jsem seděla na bobku jsem nemohla rychle vstát. Takže jsem vrčícího a chroptícího buldočka měla ani ne 5 cm od ruky a jeho pán jen koukal a nedělal nic. Až po chvíli si uvědomil, že asi nepokouše Crazyho, ale mě, takže ho alespoň o kousek odtáhnul a vynadal mu.
Crazy to přežil bez úhony, přitisklý z mnou a s náhubkem na nose, takže by se ani nemohl bránit. Myslím, že výmluva, že pro buldočky nejsou košíky (protože jsou) není na místě. Těch pár minut před startem by to s ním přežil a pak by ho prostě sundali.

To byl, ale jediný nepříjemný zážitek, jinak byla akce fajn.

Po odstartování si Crazy našel hned háravku, za kterou letěl asi první 1,5 km. Pak jsem na něj už neměla nervy a počkali jsme na konec pole, protože bych ho jinak musela zakousnout :-D

Trasa nám trvala hodinu a deset minut (4,5-5 km). Pak jsem ho ještě vyfotila s medailí a vyrazili jsme ještě na procházku. Cestou jsme totiž míjeli záhony s tulipány, u kterých jsem ho chtěla nafotit a tak jsme si něco málo přes půlku trasy dali ještě jednou.

Fotky se celkem povedly a Crazy si to určitě užil. Našel si spoustu psích kámošů - včetně jednoho NO :-)

Od místodržitelského letohrádku jsme se pak vydali na Letnou a domů.

Reporty z předchozích ročníků:


Fotografie najdete na mém Rajčeti. Pokud máte také fotky z této akce, budu ráda, když mi pošlete odkaz :-)




Cesta z vlaku domů.
S medailí.

Report: Přímo za čumákem 2017

27. dubna 2017 v 21:34 | Jana Š
22.04.2017 se konal třetí ročník pochodu Přímo za čumákem na podporu útulků.
Ani loni nebylo moc dobré počasí, ale letos nám nepřálo tuplem. Pršelo už cestou tam, pak chvilku pršet přestalo, ale během pochodu se déšť opět spustil.
Bylo opravdu aprílové počasí - déšť různé intenzity se střídal s téměř jasnou oblohou, ale Crazy byl brzy odspodu naprosto promáčený, i když pláštěnku měl.
Proto jsme se letos zúčastnili pouze pochodu, ale doprovodného programu už ne.

Nicméně ani déšť nám pochod neznechutil a užili jsme si ho. Crazy byl úplně zlatý, nezavrčel na jediného psa, se všemi se kámošil. Dokonce neřešil ani borderáky, kteří si tam vyměńovali názory s jinými psy.

Stejně jako v loni s námi šel Jindra a letos jsme se potkali i se Zuzkou, jejím bratrem a bullyčkami Carmen a Beatrice (Crazymu se Bea moc líbila) a s ForDogs tam byl můj kamarád Standa.

Před odchodem jsem ještě s oběma prohodila pár slov, u ForDogs jsem si koupila tašku, u Dogsie pamlskovník a placku.

Snad nám příští rok bude přát počasí více. Každopádně ať bude jakkoli určitě vyrazíme znovu. :)



Report For Pets 2017

7. dubna 2017 v 15:47 | Jana Š
Včera, 06.04.2017, jsme navštívili veletrh For Pets. Jeli jsme já, Crazy a Lenka (ségra).
V letošním roce panovala na veletrhu úplně jiná atmosféra než v loni. To byla většina vystavovatelů dost zpruzelá, někteří až nepříjemní a stánky nic moc. V zásadě měli všude jen pelechy nebo antiparazitika.

Letos to bylo mnohem zajímavější. Kromě našich oblíbených stánků (Mapes, Salač) jsme u firmy Animalis se ségrou koupili Puller a Crazy tam ochutnal lyofilizované maso. Na první ochutnání se moc netvářil, pak mi ho málem sežral i s prsty.

U Bogacare jsem koupil kartáček na zuby ve formě návleku z hrubé látky na prst, pastu a mikrobiologický čistič, když se stane nehoda (Crazy zásadně bleje na koberec :-D).

Nezapomněla jsem na návštěvu fotostánku Martiny Buriánové. Bohužel se právě před námi fotili dvě jrt fenky, takže Crazy místo koukání do objektivu očichával zem. Prý se, ale nakonec jedna fotka povedla.
Tam jsem úplně náhodou potkala známou Zuzku s jejím bull holkami. Kdybychom se bývali domluvily, tak se nesejdeme :-D

Hodně mě zaujali také pelíšky a tašky u I love Pets.

Co se týče pomoci útulkům, Přišlo mi, že nabídka věcí na podporu útulků letos nebyla příliš velká. Ségra si chtěla koupit nějaké tričko či mikinu, ale nenašla nic, co by ji zaujalo. A jelikož šlo o první den výstavy, vyprodáno asi ještě neměli.

Abych nezapomněla, koupili jsme si tam ještě vakuové dózy TightVac (na granulky TightPac).

Z doprovodného programu jsme viděli ukázku psích záchranářů a hodně poučné bylo předvedení první pomoci u psů. To předvedla zástupkyně Pet Medic.

Crazy byl celou dobu překvapivě hodný. Na žádného psa ani nezavrkal a to jsme potkali celou řadu border kolii a pak asi 3x jednoho NO, který na něj štěkal jak blázen a panička vždy měla co dělat, aby ho od nás odtáhla a Crazy ho naprosto ignoroval. :-)
Pak jsme potkali ještě jednoho NO, a ten si s ním chtěl zase hrát :-D

Crazy se tu také prvně potkal s mini prasátkem a z počátku se tvářil hrozně zmateně, co že to jako má být. Pak zjitstil, že pes to asi nebude, tak ho už nezajímalo.

Celkově jsme si odpoledne moc užili a příští rok vyrazíme zase.

Pokud chcete akci navštívit, můžete ještě dnes do 18:00, v sobotu od 10:00 do 18:00 a v neděli od 10:00 do 17:00 na výstavišti v Praze Letňanech.

Tlapkiáda a šátkový rekord

19. března 2017 v 16:15 | Jana Š
18.03.2017 se uskutečnila výstava Happy Dogshow.
Na tu jsme nešli, ale v rámci ní proběhla také soutěž Tlapkiád a pokus o nový český rekord Nejvíce psů se šátkem kolem krku na jednom místě.

Ráno lilo jako z konve, takže jsem poměrně dlouho zvažovala zda na Tlapkiádu a Rekord vůbec vyrazit. Nakonec jsem si řekla, že to risknem a právě, když jsme vyrazili na bus, pršet přestalo.
Čekání na bus
Čekala nás cesta busem a metrem a Crazy se choval vzorně, jen se mu nechtělo být v tašce.
V kempu jsme čekali asi půl hodinu na přejímce. Crazy sem tam pofňukával, ale s pejsky v dosahu vycházel skvěle. V nejbližším okolí jsme měli vlkodavku Babetu - tak velkou "ženskou" ještě neviděl a byl z ní u vytržení, kříženku jrt a křížence NO, 3 frbully a dva vipety.
Než byl čas na Tlapkiádu, zkusili jsme si nějaké překážky od SARDOG, včetně vodorovného žebříku. První tři pokusy, jsem ho jistila za kšíry, po čtvrté už šel sám, ale sem tam podváděl. Nešel jen po "špriclích", ale i po bočnicích. :-D
Pak jsme vyrazili na Tlapkiádu.
První úkol, kterého jsme se zúčastnili byl Podlez psa on podleze tebe. Vzhledem ke Crazyho velikosti jsme dostali svolení k tomu, aby pouze on podlezl mě. Nějak jsem se pod něj prostě nemohla vcucnout :-D
Druhým úkolem byly Triky. Předvedli jsme veverku, plácni, pac a ťap, otočky na obě strany a slalom. Crazy byl moc pochválený a já taky. Prý je vidět, že s ním pracuju.
Horší to bylo u třetí disciplíny - aportu rohlíku. Tam mi jaksi stávkoval. Kdyby měl přinést mističku, byla by to jiná :-D
U aportu jsme potkali Karol. Prohodily jsme pár slov a jsem ráda, že jsem jí poznala i v reálu.
Čtvrtá disciplína pro nás byla brnkačka - jelikož Crazy nežere piškoty. (NE)sněz stezka - tedy projít kolem piškot ležících na zemi, Crazymu opravdu nečinila problém a to ani ve chvíli, kdy mu je slečna prakticky cpala do tlamy.
Pak už byl čas na rekord Nejvíce psů se šátkem kolem krku na jednom místě. Všichni jsme se tedy shromáždili a pak procházeli úzkou cestičkou, kde nás spočítali. Pak jsme se rozestavěli do kruhu, kde nás ještě vyfotili a natáčeli a mohli jsme pokračovat v Tlapkiádě.
Vystáli jsme si frontu na Poslušnost - Sedni, Lehni a 20ti vteřinové odložení bylo v pohodě, chůzi u nohy zvládal směrem od psů. Směrem k nim, mi už nevěnoval pozornost. I tak jsem s jeho výkonem byla spokojená a získali jsme 9 z 10-ti bodů.
Pak začalo hodně intenzivně pršet, takže jsme ještě vběhli na Stezku odvahy - branka s houpajícími se pet lahvemi, dva igelitové pytle, které byli zatížené jen zčásti, branka s vlajícími igelity a igelity a lahve na větvi stromy. Crazymu se nechtělo pod branku s igelity v jednom směru, jinak to zvládl v pohodě. Však je na podobné zvyklý z HafBO.
Je fakt, že to měli psi docela těžké, protože foukal vítr a tak odvahu museli vskutku prokázat.
Jelikož déšť neustával, na další dvě stanoviště (agility a míček na lžíci) jsme už nešli a vyrazili jsme k domovu. Oba jsme už byli zmrzlý víc než dost a do dvou, kdy by mělo být vyhlášení bychom beztak nevydrželi.
Navíc není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, takže jsem to nehrotila. Za hezkého počasí bychom do konce zůstali.
I tak jsme si dopoledne (odcházeli jsme chvíli před jedenáctou) skvěle užili.
Crazy vycházeli se psy perfektně, jen Maty ho chtěl sežrat, když si bránil Sabinku. I tuhle dvojku jsme totiž na akci potkali. :-)

Za účast v rekordu obdržel Crazy diplom a pamlsky od Vitacraftu a já starší číslo časopisu Haf a Mňau.

Všichni účastníci Tlapkiády dostali 1kg krmení pro psy všech velikostí K9, vzoreček pro malá plemena a vzoreček Candies + slevu 150 Kč na krmení.

Festival zvířat 2016

23. října 2016 v 14:41 | Jana Š
Ve dnech 01. - 02.10.2016 se na Výstavišti v Praze Holešivicích uskutečnil Festival zvířat.
Jednalo se akci především pro milovníky psů, koček a koní, neboť jak ukázky, tak sortiment pro chovatele a soutěže byly zaměřeny především pro tyto druhy zvířat.

V pavilonu, v němž probíhalo nejvíce ukázek, byly stánky různých charitativních organizací a útulků, mohli jste zde vidět i záchranné stanice divokých zvířat a dotknout se krajty či nosála. Také zde zdarma fotila Aneta Jungerová a probíhal zde Králičí Hop.

Během obou dnů proběhla řada ukázek psích sportů - dogdancing, dogfrisbee, dogpuller, nosework, hersenwerk.... Předvedli se i vodící psi, mohli jste vidět přednášku s ukázkou Pet-Medic jak správně ošetřovat psa při různých druzích zranění.

V dalším pavilonu byla prodejní výstava různých potřeb pro psy a kočky a umisťovací výstava koček.
V posledním z nich pak TICA výstava koček, kam však měli psi vstup zakázaný.

Na venkovním kolbišti probíhala výstava psů adoptovaných z útulků, ukázky miniaturních koní (v neděli pak i huculských. Měli dorazit i frísové, ty jsme však já v sobotu ani můj kamarád v neděli neviděli, tak nevím, zda vůbec na akci byli) a agility.

V prostoru Křižíkovy fontány se pak konal II. Bull sraz.

U stánku Platinum jsme s Crazym vyhráli balíček krmení a pamlsků - Crazy je má moc rád, tak se hodili. Koupila jsem mu nový kartáč, sušeného lossosa a nechala jsem ho vyfotit u Anety Jungerové.

Akce byla hezká, ale přišlo mi, že by si přeci jen zasloužila více prostoru. Přišlo mi to na sebe moc "nahňácané", ať už přecpaný pavilon s potřebami pro psy, nebo prostor Křižíkovy fontány s bullíky, kde se promotávali příchozí, odchozí a čekající na akci a občas tam vznikaly zbytečně vypjaté situace.

Pár fotografií ze sobotního dne.

Minihorse v zápřeži - Ačkoli na hřbetě unese jen asi 20 - 25 kg jezdce, v zápřeži utáhne až 300 kg.
Minihorse - práce na dlouhé oprati.
Králičí Hop
Crazy u Křižíkovi fontány
Při odchodu jsme potkali Magdalenu se Zorkou a Ivankem. Crazy si Ivánka nezapomněl očichat.
Před Výstavištěm
Foto od Anety Jungerové Aneta-foto.com

Report - Parky plné pamlsků

21. září 2016 v 21:44 | Jana Š
V pátek 16.09.2016 jsem po práci vyzvedla Crazyho a vyrazli jsme na Letnou, kde byla právě jedna ze zastávek roadshow Parky plné pamlsků prezentující novinky ve staré známé řadě Let's Bite. Pozvánku na akci jste si mohli přečíst v tomto článku a v některých dalších městěch ČR teprve proběhne. Více info najdete třeba na Facebooku.

Stánek byl vidět už od zastávky Sparta, takže najít místo konání nebyl problém. Šli jsme rovnou tam, i když zpětně jsem si říkala, že jsme se měli nejdřív projít, aby se trochu vyklidnil. Na místě byl dost roztěkaný ze psů a ne vždy úplně spolupracoval.

Na místě jsme se zrovna setkali s bullí slečnou a menším křížencem. Paní, či slečna, od Brita se nám věnovala všem najednou.
Vždy nám dala něco na ochutnání a my jsme to dávali psům za odměnu.
Jak jsem psala výše, Crazy ne zcela ochotně spolupracoval. Koukal po psech co procházeli kolem, ale lákavé pamlsky ho ve většině případů přesvědčily. :-)
Ještě než se nám začala věnovat slečna, dostal Crazy ochutnat Chicken Sandwich (ten zůstává ze staré série Let's Bite), což je kombinace kuřecího masa a tresky, a ten Crazymu chutnal moc. Pak ještě dostal Cod'n'Salamon (losos a treska), čemuž jsem moc nevěřila, protože čistě ryby moc nemusí. Ale Crazy si ukousal okraje a zbytek si pak ožužlal doma. Pro velké psy je to jednohubka, pro Crazyho zábava tak na 5-10 minut.

Pak už si nás převzala slečna. Začali jsme rybičkami. Pure salamon (losos) - Crazyho oproti mému očekávání dostal. Z masových pamlsků ochutnal ještě jednou Chicken Sandwich a Twister O'Chicken. Kousek kuřete Crazyho překvapivě nijak nezaujal, byť normálně kuřecí pamlsky Let's Bite starší verze žere. Možná to, ale bylo tím, že mu tak zachutnala rybička, že obyčejné kuře už vlastně nic neznamená.

Další z pamlsků, tentokrát na žužlání, byla Lucky Stars. Crazy o ní na místě nejevil zájem. I když jí dostal, vzhledem k velikosti, jen kousek na místě ji ignoroval. Až doma si s ní vlezl do postele a spokjeně si jí sežvýkal.

Další pamlsek nezaujal ani doma. Pravda je, že jej známe už z dřívějška (zůstává ze staré série) a Crazymu nejel ani tehdy. Jedná se o tyčinku na čištění zubů Munchin' Mineral. Kostička na čištění zubů Brushin' Bone, byla k dispozici také již ve starší sérii a tehdy o ni Crazy nestál. Nyní mu však zachutnala.
Poslední dentální pamlsek, Spirulina Clean, který dostal na ochutnání má jen jedinou vadu. Psi do 5 kg mají jíst jen 2 denně - Crazy by nejraději sežral plný pytlík :-D

Obdobně reagoval i na pamlsek Sharks, což je mlska na trénink ve tvaru žraločí ploutve s příchutí lososa. To se proměnil ve žraloka sám a chtěl si je vzít i s prsty.

Pak jsme dostali ještě jeden oválný pamlsek, který, ale Crazymu moc nejel. Jméno jsem bohužel zapomněla a na webu se mi nedaří najít. Takže až zjistím název, doplním.

No a nakonec dostal kousek tyčinky z jehněčího masa a rýže Lamb'n'Rice. O tu na místě nestál, ale doma si jí vzal a v klidu sežvýkal.

Celkově tedy Crazyho akce Parky plné pamlsků rozhodně potěšila. Na cestu domů jsme totiž dostali dvoje pamlsky Shine On pro zdravou srst a jedny z těch, které mu chutnaly nejvíce - Spirulina Clean.

Mám prostudované složení jen některých z pamlsků, ale celkově se mi složení dost líbí. Část pamlsků je z čistého masa, tam kde je rostliná složka, je vysloveně napsána rýže, takže člověk opravdu ví čím krmí a nemusí se bát dát pamlsek i psovi, který třeba špatně snáší pšenici.

Jak se mi postupně budou dostávat do ruky různé pamlsky (a Crazymu do tlamy), budu na ně psát i recenze.

Shine On pro kvalitní srst, Crazymu velice chutná.



Po Spirulina Clean touží ještě víc.


Report Psí procházky s NF Pes v nouzi

29. června 2016 v 17:08 | Jana Š
V neděli 26.06.2016 se v Divoké Šárce v Praze uskutečnila již několikátá procházka na podporu Nadačního fondu Pes v nouzi.
My jsme se zúčastnili poprvé, ale někteří účastnici šli již po několikáté.

Kdo chtěl mohl svého psa označit stužkou:
Žlutá - Pes je bojácný, v rekonvalescenci, senior ... (prostě potřebuje více prostoru)
Bílá - Pes je s průkazem původu
Fialová - Pes je bez PP nebo z útulku

Když jsme v 10:25 spolu s Crazym a kamarádem Jindrou dorazili na místo, byl tam jen jeden účastník a pořadatelé. V 10:30 se najednou začali všichni objevovat, prostě chodí na čas (nebo byli v Mekáči :-)).
Psů se sešla všehochuť - jorkšíři, basenji, angličtí a stafordširští bulteriéři, pudlíci... a nejrůznější kříženci.
Lidí se sešlo asi 30, pejsků přibližně 20.

Než jsme vyrazili na procházku údolím Divoké Šárky, měli jsme krátkou přednášku o masážích psů od Terezy Machové. Tedy proč pejska masírovat, kdy je to naopak nevhodné apod.
Pak jsme vyrazili na procházku, kde jsme se už více rozprostřeli. Zúčastnila se i jedna háravá jorkšíří slečna, která byla i na srazu minulý týden (to teprve začínala), takže Crazy prakticky celou cestu táhl jak parní lokomotiva. Ještě, že jsem mu dala tahací kšíry a vodítko s amortizérem.
Ač jsem se ho z počátku snažila přimět k poslušnosti, hormony byli silnější... nakonec nechat se vytáhnout do kopce taky není od věci. I když by to člověk od 3,5 kg jorka nečekal, táhnout umí, když má proč. :-)

Cestou jsme šli chvilkami s háravou jorkšírkou Sabi (když jsme ji dohnali), chvilkami s krásným křížencem Edou, který je v dočasné péči a hledá nový domov a chvilkami s Elvisem, pudlíkem od nás ze vsi.
A abych nezapomněla, potkali jsme se i s Lawinkou, stafordkou z našeho cvičáku a Crazyho kámoškou. Ta šla však s ostatními stafíky hned vpředu.

Měli jsme i jeden nepříjemný zážitek. Já s Jindrou a Crazym jsme přešli odbočku na lesní cestu, která vedla z kopečka a šli dál po trase do kopce. Za námi šla paní s Elvískem a slečna s Edou. Zaslechli jsme zvuky kola, tak jsem se otočili a viděli jsme cyklistu mezi námi. Chtěli jsme mu uhnout, ale on zatáčel a sjížděl na tu lesní cestu. Otočili jsme se zpět, že budeme pokračovat, když najednou slyšíme praskání větví, nadávání, křik a cinkání zvonku.
Fakt je, že mě úplně zamrazilo a už jsem se chystala hledat mobil, že budeme volat sanitku.
Sráz naštěstí nebyl velký, pán jen nadával, byl otřesený, pomoc nechtěl, vytáhnul kolo a pokračoval dál. Ale tedy řeknu vám, že příjemný zážitek to nebyl.

Asi 20 minut na to, jsme došli na louku, kde jsme se usadili a Mili Kapounová nám povídala o konejšivých signálech, komunikaci mezi psi apod.
Fakt je, že s jejími názory ne vždy souhlasím (Její webová stránka: https://mili-kapounova.cz/), nicméně co nám říkala tam, mělo hlavu a patu.
No, ale taky jsem to úplně nevnímala. Hodně jsem sledovala psy, kteří se už uvolnili a začali spolu více komunikovat.
Jedna stafbulka si tam hrála s Elviskem a tak se rozdivočila, že mi (sedicí) skočila do náruče :-) Její majitelka se mi omlouvala pak mě chválila, že jsem to ustála :-D
Fakt si nemyslím, že by z toho bylo třeba dělat nějakou tragédii. Nikomu se nic nestalo a ještě nás ty její zběsilosti pobavily.

Po povídání s Mili jsme se už vydali zpět k našemu výchozímu bodu. U schodů jsme se rozloučili a pak si šel už každý svou cestou.

Trasa byla celkem dlouhá asi 5,3 km, většinou po rovině nebo do mírného kopečka. Počasí vyšlo pěkně, až na závěr to zase začalo připalovat.
Pro pejsky se vybralo 1630 Kč.

PS: Už během čekání na bus jsem z Crazyho setřásla 2 klíšťata, v buse jsem našla jednou zakouslé a doma další 3 zakouslá. V pondělí pak ještě 4. Na to, že mu měl ještě fungovat antiparazitární šampon, měl slušný "úlovek".
Tak doufám, že mu te´d zabere Frontline.


Pár fotografií od kamaráda Jindry Petříka

Já, za mnou se schovává Petra, jork je můj Crazy a Crazyho kámoška ze cvičáku stafbullka Lawinka.
Seznámení s "trpaslíčky" :-)
Crazy zjistil, že s námi jde Sabi - hárající fenka - a zbytek cesty táhnul jak parní lokomotiva. Příště si beru sedák.
Vykračujeme si.
Občerstvení
Eda, pejsek k adopci.
Krmení dravé zvěře.
Crazy a pudlička dostávali do tlamičky, stafbulce jsem dávala na batoh. Nemám problém se s bullama pomazlit, ale prsty jim nesvěřím (jako ostatně žádnému psovi většímu než toy pudl :-))
A krmení pokračuje ještě s Elvískem.

Report - Sraz jorkšírských teriérů 18.06.2016

23. června 2016 v 16:28 | Jana Š
V sobotu 18.06.2016 se v pražské Stromovce uskutečnil další sraz jorkšírských teriérů.
Přišli 2 nové páry se svými psy a tři mladé holčiny.
Jeden z párů se vrátil domů poměrně záhy, vlastně přišli jen zjistit, jak sraz probíhá a přijdou příště na delší dobu.
Slečny s námi došly jen k občerstvení a dále s námi už nepokračovali, jen se pak zastavili rozloučit.
Z nováčků s námi tak zůstala jen Hanka se svým přítelem a jorkšíří slečnou Karamelkou.
Jinak jsme byli již staří známý Olda s Charliem (york) a Beníkem (york), pořadatelka Monika se synkem Nikolasem a s Lilly (biewer), a Markéta s dcerou Eliškou a fenkami Viki (biewer) a Terezkou (čoko york).

Viky byla na konci hárání 19 den, takže z ní Crazy (a ne jen on) šílel. Nejdřív jsem si říkala, zda radši neodejít, ale nakonec to bylo celkem fajn.
Crazy během první hodiny pochopil, že je Viky zakázané ovoce a seděl nebo ležel a koukal na ní. Pak si s ním začala hrát Karamelka a cvičili jsme spolu, takže to byl nakonec docela dobrý trénink snášení přítomnosti háravky.
Jen tak mimochodem, po nastříkání spreje No Love na Viky, po ní kluci začali jít ještě víc než bez něho.

Sraz jsme si užili nejen my, ale i psy a až na občasné odhánění psích kluků od Viky, sraz proběhl v klidu.
Po srazu jsem ještě Crazyho vzala na několik míst ve Stromovce, kde jsem ho chtěla nafotit a fotky se celkem vyvedly. Crazy je prostě modelka.

Přikládám pár ilustračních fotek. Více pak bude ve dvou samostatných článcích.


Crazy, Charlie a Beník prohání Viky
zabzikrajče.net

zabzikrajče.net

Jeden z nováčků. Myslím, že se jmenoval Matýsek -
zabzikrajče.net

Karamelka mučí Crazyho
zabzikrajče.net

Až z toho Crazy začal levitovat :-)
zabzikrajče.net

Terezka
zabzikrajče.net

Zmáčená Lillynka
zabzikrajče.net

Crazy jako model
zabzikrajče.net

Report - Workshop Tellington Touch s Martou Mannelovou

22. června 2016 v 15:59 | Jana Š
V neděli 05.06.2016 jsme navštívili workshop Tellington Ttouch s Martou Mannelovou.
O TTouch jsem měla spíše kusé informace. Vlastně jsem věděla více o Ttouch koní z koňských časopisů, než o Ttouch psů. Knížku o něm se mi již bohužel sehnat nepodařilo.

Na akci nás bylo dvanáct - dva stafordshirští bullteriéři, prt, špic, krátkosrstá kolie, dva novofoudlanďani, pyrenejská ovčanda, rhodéský ridgeback, my, kníračka a kříženec z útulku (tvarem těla asi nejpodobnější border teriérovi, barvou pak spíše border kolii).

Byli jsme od sebe navzájem odděleni plentou, aby se psi vzájemně nerušili a až asi na dvě nebo tři ostřejší zavrčení se celá akce obešla bez potíží. Dokonce i bojácný útulkáček, který zpočátku zavrčel na Crazyho a Crazy mu to oplatil, od nás byl při obědě asi na 50 cm a nedošlo k žádné výměně názorů :-)
Útulkáček se zajímal o bandáže a jelikož si crazyho nevšímal, nevšímal si ani Crazy jeho.

Po tom co se s námi Marta seznámila a rozdala nám skripta (kde jsou popisy a obrázky doteků, bandáží , práce na hřišti, a dále je tam i něco o konejšivých signálech a mýtech ze světa psů) nám pověděla o tom jak Ttouch vlastně vznikl a jak se k němu dostala ona.
Nejprve jsme si probrali konejšivé signály, abychom věděli, jak se naši psi během celého dne cítí. Pak jsme se věnovali práci na hřišti. Každý z nás si se svým psem zkusil překážkovou dráhu a Crazy se ukázal jako absolutní ignorant. Nové prostředí, nový psi, moje nervozita … táhl jak lokomotiva a chtěl všechno značkovat. Byl hodně ztuhlý a překážky zásadně přeskakoval. Když už je (zcela náhodou) překročil předníma, tak skočil alespoň zadníma.
Nicméně co se skoků nebo zakopávání zadníma nohama týče, byl to problém téměř všech psů. Krásně se ukázalo, že většina "neví", že má zadní nohy.

Dále jsme si zkoušeli bandáže - tři dobrovolnice i na sobě, aby věděly, jaké to pro psa je. Přišlo mi, že šel trochu klidněji, ale nevím. Možná jsem si to jen namlouvala. Každopádně jsem si koupila bandáž domů a budeme to zkoušet. Jen jí musím zkrátit a našít suchý zip, aby nebyl uzel na ní větší než Crazy :-D

Po obědě jsme se pak učili jak správně dělat doteky, nejprve na sobě, pak na svých psech.

Byl to skvěle strávený den, potkala jsem se tam i s lidmi z našeho cvičáku z nichž byla Petra tak hodná, že nás hodila na Smíchov.

Byť jsem si zpočátku říkala, že jsem od toho možná přeci jen čekala víc, jak jsem nad tím ještě následující dny přemýšlela a pročetla si skripta, najednou mi to vše do sebe docela dost zapadlo a myslím, že to byl pro mě i Crazyho nakonec zatím nejpřínosnější workshop/seminář, kterého jsem se zúčastnila. Tak teď už jen na sobě pořádně zamakat. Najednou totiž vidím mezi mnou a Crazym řadu podobností.

PS: A nejdůležitější pro mě bylo "objevení" pravidla tří vteřin co se seznamování psů týče.

Report - Pedigree procházka se psy 2016

17. června 2016 v 16:40 | Jana Š

V sobotu, 07.05.2016, jsme se již po třetí vydali na Procházku se psy pořádanou Run Czech a Pedigree v rámci Maratonského víkendu.
Letos prvně jsme se bylo možné přihlásit se také na canicros, toho jsme však nevyužili.

Dorazili jsme už o hodinu dříve, abychom stihli registraci. Crazy byl z tolika psů úplně pryč, ale poslouchal skvěle. Dost lidí si ho i fotilo, ale fotografie se mi nepodařilo najít.

Start byl krátce po druhé hodině, před námi startoval canicros. 4,5 km jsme ušli asi za hodinu a pět minut. Měla jsem s sebou vodu pro Crazyho a několikrát zasatavovala, aby se mohl napít. Nepřišlo mi nutné uhnat ho, na rozdíl od některých jiných účastníků, kterým pes v půlce lehl s jazykem na zemi a odmítl se hnout.

Přišlo mi to až nezodpovědné, nicméně každý musí vědět jak na tom jeho pes je a co zvládne.

Jako obvykle dostal Crazy medaili na obojek a já vodu. Navíc Crazy dostal ještě pár pamlsků na čištění zubů od Pedigree.

Mezinárodní den jorkšírů - certifikát

28. května 2016 v 22:16 | Jana Š
Ještě jednou se vracím k Mezinárodnímu dni jorkšírů, neboť mi právě dnes přišel certifikát.
Pokud se akce za rok uskuteční opět, jistě se zúčastníme znovu.
Pokud si chcete přečíst první článek klikněte na Report - Mezinárodní den jorkšírů
Chcete-li si prohlédnout mé fotografie z akce klikněte na Mezinárodní den jorkšírů - Fotografie
Další fotografie můžete vídět třeba v albu na Facebooku Royal Canin Czech Republic
A video najdete na youtube agentury Dobrý den

Náš certifikát

Mezinárodní den jorkšírů - fotografie

15. května 2016 v 13:22 | Jana Š
Na akci jsem s sebou měla jen "falešnou" zrcadlovku, protože se mi nechtělo tahat s "pravou". Jelikož jsme šla sama, nebylo ani moc příležitostí k focení, nechtěla jsem Crazyho jen tak někde uvazovat, abych mohla fotit.
Takže fotek je jen pár, ale třeba nanich svého jorka poznáte.

Příprava na cestu

Pejsci
Crazy si našel kámošku

Pro více fotek otevřete celý článek

Report - Mezinárodní den jorkšírů

14. května 2016 v 22:42 | Jana Š
Mezinárodní den jorkšírů jsem si nemohla nechat ujít.
Co na tom, že ho "zařídil" Royal Canin a někteří lidé se rozčilovali, že se jedná vlastně o jednu velkou reklamu na toto krmivo.
Myslím, že všichni, kteří na tuto akci vyrazili se svými psy, se tak rozhodli především proto, že si chtěli užít bezva den se svými psími kámoši a vyrazili by bez ohledu na to, kdo akci pořádá.

Součástí bylo i vytvoření dvou nových rekordů. Setkání nejvíce jorkšírů a jejich kříženců na jednom místě a organizovaná procházka nejvíce jorkšírů a jejich kříženců.

Akce probíhala v parku Parukářka v Praze. Cesta tam nám trvala přes hodinu, ale trefili jsme. Byli jsme asi pátí co se registrovali.
Při registraci jsme dostali kartičku, s ní jsme museli projít jednotlivá stanoviště bez ohledu na pořadí) a získat razítka nebo nálepky.

Přišlo mi, že na akci nedorazilo moc výstavních jorků. Málo, který byl v srsti. Přišlo hodně biewerů, pár čokolád a golddustů a viděla jsem i jednoho merle.
Byli tam i asi dva opravdu miniaturní jorkšírci - a když jsem viděla jak se sotva pohybují, jsem fakt ráda, že má jorka na horní hranici standardu.

Mile mě překvapilo, že část lidí, uvažovala jako já, nechala doma flexiny a vyrazila na akci na pevných vodítkách. Když už jsme chtěli nechat pejsky očichat, bylo rozhodně lepší rozmotávat pevná vodítka nebo pevné s flexi než, když někteří bojovali se dvěmi zamotanými flexi vodítky.

I při agility, pokud si člověk nemohl dovolit pustit psa z vodítka, se pevné vodítko hodilo. S tím pes tunelem proběhne v pohodě, ale kdo by za sebou tahal flexinu.

Stanoviště nebylo třeba procházet za sebou. Byla následující:
Agility - Mohli jsme si zkusit různé překážky. Crazy byl zase jednou po dlouhé době na houpečce a ačkoli ji zatím absolvoval asi 4x, zvládal ji s absolutním přehledem. Zvládl i pár skoků, i když do těch se mu moc nechtělo a musela jsem ho lákat mlskami, slalom mu šel taky dobře a na kladině a áčku se vyřádil, jako vždy.
Výživa psů - Výživová poradkyně radila, jaké krmivo (od Royal Canin) je pro psa nejlepší. Vzhledem ke Crazyho intoleracnci k obilí, pro něj nic vhodného nebylo.
Psycholog psů - U Ing. Pavla Bradáče jsme se měli buď poradit, ukázat nějaký cvik nebo odpovědět na otázku. Před námi už bylo několik lidí a ještě nikdo nedokázal odpovědět na otázku kolik zubů má pes. No, já to věděla :-D
Trochu jsme si i popovídali a pan Bradáč říkal, že chodíme na jeden z mála použitelných pražských cvičáků. Tak mě dost potěšil :-)
Veterinární poradna - V Poradně jsem se radila co se zubním kamenem. Vetka mi poradila řasu, takže prostě budu doufat, že mu to konečně zabere.
Kvíz - Otázky o psech obecně - Jak dlouho trvá březost?; Kolik má dospělý pes zubů?; Kolik má štěně zubů? ... i o Jorcích - Kdy se v ČR narodila první štěňata?; Odkud pochází? K čemu se používal? Zde jsem pro Crazyho vyhrála hračku - zelenou kostičku.
Soutěže - Crazyho čekal slalom mezi kužely a měl předvést alespoň sednutí. Když si sednul, lehnul, udělal veverku a "umřel", byla paní nadšená. Vyhrál sáčky na exkrementy.
Fotokoutek - Zde jsme se spolu měli nechat vyfotit.

Po tom co jsme absolvovali celé "kolečko" jsme se s orazítkovanou a olepenou kartičkou vydali ke kolu štěstí. No, bylo to spíš losovací osudí. Vylosovala jsem 1,5 kg krmení a stínítko do auta.

V průběhu akce se nám 2x představil policejní pes, který se "vyřádil" na figurantovi a také jsme viděli ukázku agility.

V jednu nás čekalo společné focení a hned po něm jsme vyrazili na procházku.

Po návratu už nám tiskali společnou fotku a já se ještě stavila v salonu, kde jsem Crazymu nechala ostříhat drápky. "Psí kadeřnice" byly na místě 3 a měly neustále plné ruce práce.
Stříhali i kompletně a zcela zdarma.

S Crazym jsme si to moc užili, spí jako dudek. Jsem zvědavá, zda se akce příští rok uskuteční znovu. Bylo to super a mi určitě opět vyrazíme.

Načesání před cestou
Na místě si našel nové kamarád(k)y
Naše foto
Společná fotografie

Více fotografií bude v zítřejším článku.

Report - Přímo za čumákem

17. dubna 2016 v 17:26 | Jana Š
Celou noc lilo jako z konve a ráno nebylo o moc lepší. Přiznám se, že jsem hodně váhala zda vyrazit nebo ne, ale uvěřila jsem radaru na idnes.cz a krátce po osmé jsme vyrazili na vlak.

Dostat se od nás do Kunratic je docela štreka. Vlak a dva autobusy, nebo autobus, metro a další dva autobusy. No, ale dorazili jsme, hezky se prošli ještě od busu, zaregistrovali se, koupili tombolu a pak jsme čekali na start.
Tentokrát s námi jel i můj kamarád Jindra, takže mám zase jednou fotografie, kde jsme s Crazym spolu.

Při registraci jsme dostali taštičku s dárky od sponzorů. Byla jsem registrovaná on-line a dostala jsem Pedigree Dentastix a víčko na konzervu. Jindra se registroval až na místě a v tašce měl obleček od Trixie a pangamin a jelikož psa nemá, dostal dárečky Crazy.
Ještě jednou díky.

Před startem se Crazy kámošil se psy a vycházel s nimi perfektně. On sám neměl s žádným problém. Sem tam na sebe někteří krapet zabrbrali (překvapivě vesměss borderky), ale Crazy se do žádné rozmíšky nedostal.

Start pochodu proběhl těsně po 11:00, pásku přestřihl patron Václav Noid Bárta.
Trasa byla dlouhá 6,5 km a sem tam vedla do pěkných kopců - no naštěstí jsme šli tou lepší stranou, takže jsme větší krpály scházeli než vycházeli.
Crazy byl moc šikovný a i když se ze začátku víc začuchováal, šel nakonec většinu cesty krásně.

Při registraci jsme dostali také propisku a papír, na kterém jsme měli zaškrtávat správné odpovědi na otázky, které najdeme na trati.
Otázek bylo celkem 10 a až na 2 se netýkali psů - bylo tam třeba Jak dlouho dokáže samice pásovce pozdržet porod, je-li ve stresu; Co má velbloud v hrbu, Jak velké je novorozeně kolkana rudého, Jak dlouho vydží delfín pod vodou atd. Možnosti byli A; B; C a zatímco u některých byla správná odpověď jasná snad každému (Co udělat se psem je-li přehřátý - Chladit břicho a uložit do stínu; Chladit záda a dát ho na slunce nebo ho strčit do lednice), třeba s tím pásovcem to tak jasné nebylo. Stejně tak velbloud dělal problémy, vzhledem k rozšířené pověře, že si velbloud nosí v hrbu vodu.

Měla jsem správně 7 odpovědí; Jindra 1. Ale co, příště to bude jistě lepší. Hlavní je, že pomoc přehřátemu psovi by poskytnout dokázal. :-D

Do cíle jsme dorazili mezi prvními 200 účastníky a moc jsme si to užili. Po cestě jsme dokonce ani nezmokli.
V cíli jsme dostali vodu i s mističkou, masové pamlsky O'Canis a vzorečky jejich granulí. Jindra dostal masové pamlsky a k tomu místo vody lízátko, když neměl psa.
Samozřejmě psí dobroty dostal opět Crazy :-)

Jelikož jsme měli koupené lístky do tomboly (každý dva), rozhodli jsme se zůstat až do konce. Restaurace U krále Václava IV. je ohromná a krásná, dobře tam vaří a se psy neměly problémy. Seděli jsme venku, pod deštníkem, což bylo super, protože ani ne po čtvrt hodině co jsme si sedli přišla pěkná průtrž mračen, která trvala asi čtvrt hodiny.

V tombole jsme nic nevyhráli, tak jsme jako cenu útěchy dostali ťapičkové reflexní samolepky. S koncem akce vysvitlo sluníčko, které nám svítilo po celou cestu domů.

Skvěle jsme si to užili a příští rok vyrazíme zase.

Crazy s věcičkami co jsme dostali na startu a v cíli.
Ještě dnes je unavený.


A ještě v oblečku. Crazy se netváří moc nadšeně, ale v zimě ho ocení.

Fotografie z akce budou v dalším článku.

Report - For Pets 2016

9. dubna 2016 v 13:26 | Jana Š
For Pets sice není psí akce jako taková, ale i se psy má mnoho společného a tak ji zařazuji do této rubriky.
Ráno jsem s sebou vzala Crazyho do práce. Vzala jsem si půl den dovolené a tak jsme na výstavu vyrazili těsně před 11:00.
Na I.P. Pavlova jsme vyzvedli ségru, sedli jsme na metro a frčeli do Letňan.

For Pets bylo letos ve dvou halách 3 a 6. V první byli stánky a ukázky psích sportů, ve druhé byla výstavy králíků, morčat, falabell, Králičí Hop a umisťovací výstava koček + pár stánků patřící k útulkům.

Celkově jsme se ségrou fakt rády, že jsme měly vstupenky zdarma. Na rozdíl od předchozích dvou let, totiž stánky nebyli nic moc.
Přišlo mi, že většina stánků je buď s pelechy nebo s antiparazitiky, celkově mi jich přišlo méně než v loni a řada vystavovatelů se tvářila hodně zpruzele.
Zatímco loni byli všichni schopní do nekonečna vyprávět o tom co nabízejí, že už tomu šla člověku hlava kolem, teď jsem byla u stánku Frontline/Scalibor optat se na Frontiline Tri act a jediné co jsem z pána dostala bylo, že by měl být lepší než Frontline Combo.
Pokud stánek jen hlídal, bylo by fajn, kdyby řekl, že za chvíli přijde někdo, kdo podá více informací... pokud prodával pouze on, taky by snad více informací měl být schopen podat sám.
Jediný stánek, který byl fajn, jako každý rok, byl MAPES. Opět usměvavý lidé, kteří rádi poradí a doporučí.

Bioveta byla taky fajn, jen slečna tak nějak působila, že má vše naučené z paměti (no a nebylo to u jediného stánku) a když se člověk zeptal na něco jiného, zarazilo jí to :-D Ale nutno jí dodat ke cti, že rychle získala ztracenou sebejistotu, a zvládla to.

Když to shrnu, tak letos ve mě ani v ségře For Pets nezanechal pozitivní dojem. Přišlo nám toho málo, vystavovatelé se tvářili otráveně (v loni jsme byli ve stejný den i čas) a celkově ta atmosféra byla taková ... zvláštní. Doprovodný program se nám, ale líbil. Dogfitness od Haf Bez Obav bylo samozřejmě super, jak jinak :-)
Zvířátka se nám taky moc líbila.

Z nás tří byl nadšený jen Cazy, který si tam očichal spoustu psů a byl pochválený od jedný paní, že je na něm vidět, že je vychovávaný jako pes a ne jako děcko, jak takový mrňousové často bývají. Což mě samozřejmě potěšilo :-)

Nakoupila jsem mu alespoň pár sušených masíček od Salače, jicny od Mapesu a Frontline Tri Act. Ovšem kdybych nebyla už po čtení recenzí na netu rozhodnutá si ten Frontline vzít, tak bych ho po přístupu pána nekupovala.

PS: To, že jeden ze stánku prodával téměř rok prošlá odčervovadla aniž by na to upozornil, taky nebylo úplně košér.

Otevření Centra fyzioterapie zvířat

22. ledna 2016 v 20:43 | Jana Š
Dnes po práci jsem se vydala na adresu Žukovského 887/4 - budova Delta B; Praha 6 - Ruzyně, kde probíhal den otevřených dveří Centra fyzioterapie zvířat - Physiodog.
Centrum patří Kateřině Plačkové, u které jsem byla s Crazym na semináři Masáže psů (pod SVOPAPem). Dříve prováděla rehabilitace ve Vetcentru Stodůlky, od 25.01.2016 již bude ve vlastním, spolu s další fyzioterapeutkou.

Příchozí čekalo vřelé přivítání, malé pohoštění, provedení centrem i ukázky některých procedur. Někteří lidé s sebou přivedli své psy, takže jsme mohli vidět jak pacinety, tak psi (konkrétně závodního chrta), kteří chodí na terapie pro posílení svalů, prodloužení kroku ... prostě pro zlepšení sportovního výkonu.

Aquaterapie rozhodně zajímala všechny. Sama jsem byla u dvou pejsků - sheltie a australačky ("Dajen" - netuším jak se to píše). Australačku známe ze cvičáku :-)
Oba pejsci absolvovali aquaterapii prvně, a oběma to moc šlo. Při té příležitosti jsme se zde dozvěděli, jaká (a proč) se používá teplota vody, že psi ve vodě obvykle chodí mimochodem, jak často se mění voda, jak dlouho procedura trvá atd.
Dále jsme viděli "pelech" k masírování, suchý běžecký pás (ten nám předvedl vipet), tělocvičnu, kde je rampa se schody, míče, kužely .... a kde budou také probíhat semináře jako Dornovka, Masáže psů atd.

Prostory centra působí velmi útulně, Katka i další dvě členky PhysioDog byly velmi milé a psí pacienti, kteří je už znali, se s nimi vítali jako se členy vlastní rodiny, což rozhodně ukzauje na to, že jejich přístup ke psům je výtečný.

Osobně doufám, že Centrum využijeme jen v rácmi seminářů a prevence a ne jako pacienti. Nicméně vím, že tam by byl Crazy ve výtečných rukou.

Pokud byste potřebovali pomoci s problémy s pohybovým aparátem vašich psů nebo se chtěli naučit své pejsky masírovat, protahovat a pod., tak můžu Katku a PhysioDOG jen doporučit.

Faceboook PhysioDOG Academy - semináře masáží psů, doronova metoda, aromaterapie, cvičení na míčích atd.

HafBO sportovní den - report

6. října 2015 v 17:18 | Jana Š
V neděli jsme se zúčastnili sportovního dne Haf Bez Obav. Nakonec nás bylo 8 v psí sestavě - 2x jorkšír, 1x parson russel teriér, 1x australský ovčák; 1x sheltie, 1x labrador, 1x zlatý retrívr a 1x knírač.

Crazy se hned na začátku začal s každým kamarádit, párkrát se proběhl mokrou trávou, pak hlínou a pískem a byl jak dobytek ještě než jsme vyrazili na trať :-D

Orientačně socializační procházka
Na trať jsme vyráželi něco málo po desáté hodině v cca dvouminutových rozestupech. Vycházeli jsme jako čtvrtí. Trať byla dlouhá cca 2-2,5 km a byly na ní dva kontrolní body (s razítkem). První jsme minuli, protože jsme se zamotali a šli jinou cestou. Lucka, která šla před námi byla tak hodná, že nám řekla kudy se vrátit a nakonec jsme ho našli. Ještě jednou díky.

Nejprve vedla lesem, pak cestou mezi sklady a zahrádkářskou kolonií, kolem železniční trati a rušné silnice. Pak se stočila zpět klidnou cestou ke cvičáku.
Měli jsme také dávat pozor co míjíme (včetně naučných tabulí) neboť po návratu nás čekala otázka.
S Crazym jsme dorazili cca za 45-50 minut (odhaduji) a odpověď na otázku "Na jaký minerál jsou bohaté zdejší prameny? - Křemík, Vápník, Železo." jsem odpověď neznala. Jenže, Prokopák dohromady není tak daleko a když se to vezme kolem a kolem je Praha jeden velký vápenec, tak jsem tipla vápník - a ono to bylo správně. Takže bodík k dobru :-)

Po procházce nás čekali další soutěže.

Chytání piškoty
Crazyho už chytání nějakou dobu učím, ale je spíše náhoda, když se mu to povede. Nevím, jestli já neumím házet, nebo Crazy chytat :-)
Zde jsme měli 0 bodů

Válení sudů - 30 vteřin
Zde se Crazy našel. Za celou dobu válení dostal jen dva kousky pamlsku a sudů zvládl 10. Možná by jich bylo i více, ale u jednoho se zasekl a nešel mu dotočit, tak ho to zbrzdilo. I tak udělal rekord.
Celkem tedy 10 sudů/30 vteřin

Překážková dráha
Pokud dráhu abslovoval i páníček, byli body navíc. Tak jsem do toho šla taky.
Skočka S (přeskočit); Skočka L (podlézt); Halda pneumatik (přelézt - zde jsem se málem přizabila); Skočka S (přeskočit). Přes poslední skočku se mu moc nechtělo, ale nakonec skočil bez shození.

Aport buřtu
No, nešlo o pravý aport. Buřt jsme odhodili asi metr a půl(?) a pak jsme pro něj běželi se psem, pes ho musel sebrat a nechat se s ním v hubě odvést na místo startu, tam si ho nechat vzít a ukázat kolik ho zbylo.
Crazy dostal jen půlku buřtu, stejně jako ostatní mrňata, a donesl ho celý :-)

Pak jsme opékali buřty, zatímco Míša, Bára a Alča sčítaly body. Kromě celkového pořadí bylo i několik zvláštních cen.
Nejrychleji ušlá trasa
Pes, který s buřtem uběhl nejdelší trasu (půlku cvičáku :-D)
Nejmladší handler
Nejlepší povaleč - tuto cenu dostal Crazy za svých rekordních 10 sudů za 30 vteřin
A myslím, že byla ještě pátá, ale tím si nejsem jistá.

Pak začaly vyhlašovat výsledky celkové soutěže. Vyhlašovaly od konce. Když nás nevyvolaly ani do třetího místa, říkala jsem si, že nás snad zapomněly započítat. No, a my byli první.
Tak nějak je to pro mě neuvěřitelné ještě teď. Na druhém místě skončili Niky s Teddym, naši venčící kámoši :-)

Malá taštička za Povaleče (hračka a vzorek krmení Brit Active) a velká za celkové 1. místo.
Crazy je prostě miláček :-)

Crazy s cenami. Na fotce byl ještě nakrklej, že jsem ho hned po návratu vykoupala. Byl jak dobytek :-D

Doufám, že se v příštím roce tato soutěž opět uskuteční a ještě jednou děkuji všem pořadatelům za super zážitek :-)

Velký teoretický seminář a křest knihy Gabby Harris

28. září 2015 v 18:34 | Jana Š
22.09.2015 jsem vyrazila na seminář s Gabby Harris pod patronací Františka Šusty.

Cesta na seminář byla docela vtipná. Po práci jsem měla ještě sraz s Lenkou, abych jí předala nějaké věci a nemusela je s sebou na něj tahat. Stavily jsme se v korálkárně - což jsem samozřejmě něměla dělat - zase 300 Kč v loji a pak jsme jeli na Opatov, odkud jsem se svezla jednou stanicí na Litochlebské náměstí.
Vtipné bylo, že stanic s názvem Litochlebské náměstí je více a na předchozí semináře, jsem jezdila vždy vusem 125. Jenže 213 staví na jiné zastávce, takže jsem vystoupila a neměla nejmenší tušení kudy se mám vydat. A jako na potvoru samozřejmě nikde nikdo, koho bych se mohla zeptat na cestu.
Takže jsem zase volala ségře, kudy mám jít. Naštěstí věděla, navigovala mě na stanici 125 a pak už jsem se zorientovala.
Občas by se možná ten net v mobilu hodil.

Na seminář jsem dorazila něco málo po půl šesté. Zabrala jsem si židli a hned si koupila knihu Dotkni se zvířecí duše od Gabby Harris. Asi ve třičtvrtě pak začala její autogramiáda.Nemohla jsem si nechat ujít podpis knihy (Už mám podepsanou knihu Františka Šusty a doufám, že se mi časem podaří ukořistit i podpis Katky Lerlové - bohužel jsem její knihu zapomněla doma). Věnování od Gabby Harris:


Jana
All the love to you and your animal friends!
Gabby xxx
Sept 2015

Seminář jako takový pak začal asi v půl sedmé. Tlumočnicí Gabby Harris byla Katka Lerlová, která knihu překládala. Myslím, že to měli zmáknuté dost dobře. Během semináře jsme hráli i nějaké hry. Celý seminář se točil především kolem intuice ve výcviku zvířat a také kolem strachů a obav trénovaného zvířete i jeho majitele - Pokud se dostanete na místo, o němž si myslíte, že se ho zvíře bojí, bude se ho bát, protože mu svou řečí těla říkáte, že se ho bude bát.

Ve výsledku se mi ze semináře nejvíce líbila relaxační vizualizace (nebo tak nějak se to jmenovalo). Nikdy jsem nemeditovala ani nedělala nic podobného a dostat se do alfa stavu pro mě byla úplně nová zkušenost a musím říct, že velmi příjemná. Cítila jsem se pak úplně jinak. Ráda bych to někdy zkusila zase.

Momentálně mám knihu Gabby Harris rozečtenou. Zatím jsem z ní trochu zmatená. Zaprvé se mi moc dobře nečte - třeba do knihy Františka Šusty nebo Karen Pryor jsem se začetla a vlastně se mi četla sama, přijde mi tato kniha "složitější" a jako by skákala z jednoho tématu na druhý a hned se zase vracela zpátky.
Počítám s tím, že si ji po dočtení budu muset přečíst ještě jednou. Krom toho jsem hned na 45 stránce narazila na názor, který mi je trochu proti srsti, ale tak člověk prostě musí nad vším přemýšlet a především si pak z knihy vybrat to, co nejvíce sedí jemu a jeho psovi.

Sraz jorkšírských teriérů - 19.09.2015

27. září 2015 v 21:15 | Jana Š
Na Facebooku jsem hned v několika skupinách týkajících se psů a především jorkšírských teriérů.
Přesto jsem spíše náhodou objevila, že jedna ze skupin, pořádá sraz jorkšírských teriérů. I když jsem v té době ještě v této skupině nebyla, rozhodla jsem se srazu zúčastnit.

Sešli jsme se v počtu 7 majitelek a jednoho majitele a (pokud dobře počítám) 12-ti psů. Nejstarší ze psích účastnic je 12 let, ale přesto srazík zvládla skvěle. Všichni byli moc milí a i psi se velmi dobře snesli.

Jen jednou se při očichávání do sebe pustili Crazy s Blackiem, pak se ho Crazy jednou pokusil nakrýt a pak Crazy nakrýval i Bertíka, což se klukům samozřejmě nelíbilo, takže nějaké to zavrčení proběhlo. Nicméně nic vážného a po chvíli už kluci pobíhali vedle sebe. Jen jsem byla ve střehu, aby nedošlo opět k pokusu o naskakování.

Tady nezbývalo než zahodit foťák a Crazyho zpacifikovat dřív, než se to Bertíkovi přestane líbit a servou se.

Seminář Trénink je rozhovor

13. srpna 2015 v 18:11 | Jana Š
Je to už dlouho co jsem na semináři byla a teprve teď jsem zjistila, že jsem z něj ještě nenapsala report.
Seminář vedl František Šusta a vychází z jeho stejnojmenné knihy.

Během semináře jsme procházeli kapitoly knihy, rozebírali jednotlivé příběhy z ní a viděli jsme mnoho videí těchto týmů. Nejvíce mi utkvělo v paměti video fenky retrívra, která se naučila štěkat na povel pomocí shapingu, což vypadalo hodně zajímavě i vtipně. I vzník a odbourání pověry během několika málo cvičení bylo úžasné, stejně jako odbourávání strachu z psů/lidí.

Během semináře proběhlo i několik "her". Z nich se mi nejvíce líbila hra na NEGATIVNÍ a POZITIVNÍ POSÍLOVÁNÍ.
Pan Šusta vybral manželský pár. Paní představovala psa a pán jí cvičil pomocí klikru. Měla za úkol vzít určité věci na stole a udělat z nich pyramidu. Manžel jí klikal za každý správný krok. V jedné chvíli pan Šusta hru zastavil a ptal se nás, zda si myslíme, že "pes" ví, co dělá. Přišlo nám, že ano a i "pes" potvrdil, že ví, že má sebrat nějaké věci a dát je na sebe určitým způsobem, ale zatím neví jak. Paní poměrně rychle zvládla to co měla udělat.

Pak se vystřídali, z paní se stala trenérka negativního posilování a z pána byl pes. Měla více možností, jak "psa" učit, vybrala si k tomu target, který však nesloužil k dotyku, ale jeho zachrastění nebo vstrčení do cesty znamenalo, že "pes" není na správné cestě.
Úkolem "psa" nyní bylo vložit míček do kelímku stojícího na polici. Pán přišel ke stolu a byl hned odháněn od všeho, co brát do ruky neměl. Nakonec to došlo tak daleko, že se manželce po targetu ohnal rukou, nebo zůstal stát a "bál se" udělat další krok. V jednom okamžiku byla hra opět zastavena a byli jsme dotázáni zda "pes" ví co dělá. Až asi na 5 lidí, všichni řekli, že ne. A stejně tak to cítíl i sám "pes", kterého to navíc docela vytáčelo. Nakonec i on dosáhl úspěchu, ale byl z toho celkem vynervovaný. Takto jsme viděli na vlastní oči pozitiva negativa pozitivního a negativního posilování.

Oba způsoby tréninku mohou do určité míry zvíře vystresovat, ale snáze se do agrese dostává ten, kdo byl trénován negativně. Ukázalo se také, že je větší šance, že to zvíře vzdá, protože je více "trestáno" než chváleno. Ukázka mě opravdu hodně zaujala.

Také jsme si řekli pár příkladů, kdy vlastně používáme negativní trest či posílení, aniž bychom si to často uvědomili - některé cviky (např. otočky, chůze u nohy) trénované luringem, chůze na vodítku atd.

Opět jsme si připomněli větu, kterou mám moc ráda: "To co je odměnou a co trestem, rozhoduje zvíře a ne trenér." Nechutná odměna nebo pohlazení/poplácání na místě kde to pes nemá rád, nebo ho tam něco bolí je vlastně trestem.
Ze všech tří seminářů - Úvod do pozitivního posilování a pozitivní posilování podrobně; Besedoseminář Jak naučit/Jak odnaučit a Trénink je rozhovor - se mi tento líbil nejvíce a zvažuji, že bych na něj příští rok zašla ještě jednou.

Stejně tak se moc těším na další knihu, kterou dle svého FB pan Šusta chystá a bude více zaměřena na praxi - a snad i k ní bude seminář.
Momentálně se chystám na Seminář Gabby Harris, který bude mít společný právě s panem Šustou a bude probíhat na Chodově stejně jako tyto tři. Má být zaměřen především na práci psovoda sama se sebou, což je určitě také velmi důležité. Všimli jste si už, že čím je nervnější paníček, tím větší nervák je i pes? A přijde mi, že u malých psů to platí dvojnásob.

Pokud vás popis semináře zaujal, určitě se podívejte na Facebookovou stránku Františka Šusty a na webovou stránku Zaobzor.

Masáže psů SVOPAP

13. června 2015 v 21:32 | Jana Š

Masáže psů SVOPAP

Už loni jsem chtěla navštívit seminář masáží psů. Byl už, ale plný a nenašla jsem příliš referencí a tak jsem na to nějak pozapomněla.

Před pár týdny jsem Crazymu novými kšírami zhuntovala záda a řekla jsem si, že by se mi hodilo umět alespoň základy masáže. Pravda, měla jsem knihu Masáže psů od Jean-Peirre Hourdebaigt , ale byť je tam masáž i anatomie velmi pěkně popsaná, přece jen to chtělo vidět a zkusit si to pod dohledem. Proto jsem zase koukla na stránky SVOPAP.

Seminář byl plánovaný na 10.06.2015 a byla ještě volná místa. Sice jsem napsala dotaz až po uzávěrce, ale i tak jsem se na seminář ještě dostala.

Seminář se konal v Toulcově dvoře a vedla ho Bc. Kateřina Plačková. Nejprve jsme se navzájem představily a řekliy, proč jsme se rozhodly na seminář jít - zda máme v plánu se masážemi třeba časem živit nebo nám jde jen o péči o vlastního psa. Bylo nás tam celkem pět.
Crazy byl celkem klidný - také měl za sebou skoro hodinovou cestu MHD (bus, metro, bus, bus) a cca 2,4 km pěšky z Litochlebského náměstí do Toulcova Dvora.
Po představení jsme se pustily do teorie. Začali jsme anatomií psa, kdy jsme si podstatné svaly, klouby a šlachy ukazovaly na vlastním psu. Pokud měl některý pes větší zatuhlinu, mohly jsme si ji prohmatat. Dále jsme pak probíraly jednotlivé hmaty, strečink atd.

Po obědě, kdy jsme se šli s Crazym projít po Toulcově dvoře, jsme se pustily do praxe. Crazymu se zrovna moc spolupracovat nechtělo. Při počátečním hlazení seděl, ale nechtěl si lehnout. Pak konečně padl. Byl pak ochotný spolupracovat až dokud jsem se nedostala na stehno. Pak mi zdrhnul a prostě nechtěl. Po dokončení masáže jsme ještě dělali strečink.
Aktivní ho bavil velmi, protože jsme dostali od Katky pamlsky, ze kterých šílel a snad by se za ně i postavil na uši.
Pasivní už byl horší - za boha si nechtěl lehnout. Musím ho naučit více držet při ležení na boku a já sama se musím naučit více přitlačit - jak při některých tazích, tak při přitisknutí ho k sobě při pasivním strečinku vstoje. Celkově byl Crazy šikovný.

Na závěr jsme musely odpovědět na některou z otázek týkající se probrané látky, byly jsme poučeny, že teď rozhodně ještě nejsme masérky - seminář stačí pro domácí masáže, ale pokud bychom chtěly masírovat profesionálně, čeká nás ještě spousta praxe, seminářů i kurzů, které bychom měly navštívit - a dostaly jsme certifikát. Na podzim bych chtěla navštívit ještě druhou část semináře, která již není pod SVOPAPem, ale pod PhysioDog.

Fotografie © Bc. Kateřina Plačkové. Ještě jednou děkuji za bezvadný kurz a možnost použití fotografií.

Občas trochu cestoval ...
...ale pak si to užíval
Co mi to ta panička dělá?
Zmasírován ke spánku
Strečink

Májový výlet s Výcvikem psů hrou

17. května 2015 v 15:37 | Jana Š
Od pátku jsme měli být se ségrou a Tracy na víkendu v Doksech, ale jelikož se Tracy rozhárala, musely jsme to zrušit. Krátce na to jsem na Facebooku náhodou narazila na událost Májový výlet s Výcvikem psů hrou a rozhodla se přihlásit.

Sraz byl 10:00 na Hlavním nádraží. Už cesta tam byla zajímavá. Jeli jsme od nás do Motola a teprve tam jsem zjistila, že nejezdí tramvaje. Když jsme přecházeli silnici na tramvaj, tak zrovna na semaforu skočila červená. Crazy šel sice u mě, ale stejně jsem mu řekla "Zůstaň" - možná trochu hlasitěji než jsem měla. Vedle nás chtěla silnici ještě rychle přeběhnout nějaká holčina a zarazila se tak, že málem upadla :-D
To je tak, když někdo poslouchá to co, není určeno pro něj :-D

Z tramvajového ostrůvku jsme přeběhli na autobus náhradní dopravy, který zrovna přijel. Dovezl nás na Hotel Golf a tam jsme zase utíkali na tramvaj. Stihli jsme to pěkně a na Hlavním nádraží jsme byli už v 9:43. Crazy hned začal očichávat všechno co se dalo a navíc jsme potkali hárající čivavku, tak byl z počátku malinko mimo - kňoural, abychom už vyrazili.

Pejsků se sešlo dvacet, lidí o trochu víc. Krom kříženců různých tvarů, barev a velikostí se zúčastnili jezevčíci, hladkosrstý foxteriér, rhodésky ridgeback, borderák, labrador, královský pudl, německá doga, akita a další.
Krom psů přátelských se zúčastnilo i několik psů bojácných, nehladících a podobně. Však procházka byla především o socializaci a ačkoli tam byli i ne zcela přátelsky naladění psi, vrčení se ozvalo jen zřídka.

Crazy se skamarádil s rhodéským ridgebackem Georgem, který byl hodně bojácný, ale během výletu se docela otrkal. Crazy mě hodně potěšil, protože byť se zúčastnili i žlutí labradoři (jeden byl kluk, druhý nevím) a jeden borderák, který sám měl se psy problémy, vůbec je neřešil. Borderák byl v jednu chvíli docela blízko nás, ale Crazy si ho ani nevšiml a s labradorem se očichal a taky ani nepípl.

Vlastně za celou procházku zavrčel jen jednou a to při značkování, takže to ani nebylo mířeno na konkrétního psa.
On sám se stal terčem tří zaháněcích útoků. Dvou ze strany "kamarádky" Sáry (ale šlo fakt jen o zavrčení, aby se držel dál, nic velkého) a jednou se do sebe pustili s jednou loveckou fenkou. Zrovna jsem se prohrabovala v batohu, takže ani nevím jak to vzniklo. Moje chyba.

Crazy a Sára před Hlavním nádražím.

Sraz jsme tedy měli na Hlavním nádraží odtud jsme se vydali pěšky na Masaryčku. Tam jsme trénovali nástup a výstup na eskalátoru. Když si to všichni vyzkoušeli, sjeli jsme do metra a popojeli na Můstek. Pak jsme přestoupili na Ačko a sjely na Malostranskou. Na Malostranské jsme si udělali společné foto v metru (a vyfotili si nás i kolemjdoucí) a po vystoupení se psi vyráchali ve fontáně. Crazy se samozřejmě k vodě vůbec nepřiblížil.

Sára v brouzdališti
Více fotek uvnitř článku

Pedigree Procházka se psy 2015 - report

3. května 2015 v 11:02 | Jana Š
Již po druhé jsme se s Crazym zúčastnili doprovodné akce maratonského víkendu, Pedigree Procházka se psy, konané každoročně ve Stromovce.
Na cestu jsme se vydali vlakem a po té tramvají. Na místě jsme byli ve čtvrt na dvě a tak jsme se stihli zaregistrovat. Na rozdíl od loňska jsem neudělala registraci předem.

Při registraci jsme obdrželi startovní čísla - já 125 a Crazy 678 - tričko, nějaké letáky, časopisy a slevy. Krom toho Crazy také dostal Pedigree Schmackos a Rodeo. Akce byla i pro dobrou věc. Za každého ze startujících dala firma Mars (výrobce Pedigree) 1 kg krmení pro útulky/depozita Láska ke zvířatům a Bouchalka.

Ve startovním koridoru byl Crazy moc šikovný. Sice se snažil jít za psy a očichávat, ale ani na jednoho nezavrčel. Až když už jsme vyrazili, tak ho málem sežrala jedna jezevčice. Nemohli jsme se před ní dostat. Jakmile jsme procházeli kolem, okamžitě mi na Crazyho startovala.

Když jsme odstartovali, procházeli jsme kolem kamery - jsem zvědavá jestli záznam někde najdu - a Crazyho nenapadlo nic lepšího než jít přímo do objektivu:-D

Prvních cca 20 minut bylo dost náročných. Crazy se věčně začichával nebo chtěl očichávat psi jdoucí kolem. Pak se chytil a krásně klusal až dokud jsme se nevrátili zpět do startovního (nyní již cílového) koridoru. Tam se opět začal začichávat a to mu chybělo posledních pár metrů do cíle :-)

V cíli Crazy dostal medaili a já Matonni sport. Došli jsme asi jedenáctí od konce - njn budu ho muset pořádně naučit rozlišovat, kdy je čas čichat a kdy se má pracovat, protože tím čicháním na začátku jsme hodně ztratili.
Ale při této akci nejde o vítězství. Hlavní je si to užít bez nervů - takže by bylo fajn, aby vyjíždějící psi měli alespoň košík, když už je tam paníci berou. Loni se nám to nestávalo. Letos mi přišlo, že vzteklounů bylo více.

Jen mě mrzí, že jsme nepotkali Agbárka s paničkou. Nevím zda jsme je přehlédli, nebo se nakonec nezúčastnili. Podařilo se mi najít jen jednu labutěnku, ale to nebyla ta "naše".

A nyní pár fotek.

Crazy převlečen do závodního postroje. Číslo mu postroj sice zakrýval, ale to nám nevadilo.
Soupeři se musí řádně prověřit.
Tak kdy bude ten start?
Po závodu už jen legrace.
Ještě póza u Výstaviště a hurá domů
Odpočinek ve vlaku. Paní průvodčí se ho ani nevšimla a byla překvapená, proč jí ukazuju lístek pro psa :-D
Medaili k nosu a spinkat.
 
 

Reklama