Srpen 2017

Aktualizace v srpnu 2017

31. srpna 2017 v 22:05 | Jana Š |  Novinky
V srpnu 2017 jsem aktualizovala tyto články:
Dotazy - Chov: Co znamená slovo jorkmut (yorkmut)?
Dotazy - Stříhání a oblékání: Stříhat či nestříhat?


Víkend v Krkonoších 3/4 - Okolo Pekelského vrchu

31. srpna 2017 v 17:30 | Jana Š
V noci z pátku na sobotu lilo a byla bouřka, ale ačkoli původní předpověď nevypadala hezky, v sobotu bylo sice pod mrakem, ale mohli jsme vyrazit na výlet.

Naučná stezka Okolo Pekelského vrchu začíná asi půl kilometru od penzionu, kde jsme byli ubytovaní, takže jsme vyrazili pěšky.

Střevlíci, kteří byli u kostela.

Začali jsme u kostela Svaté Kateřiny se samostatně stojící zvonicí, odtud kousek cesty vedl po hlavní silnici a pak poměrně dlouhý úsek po vedlejší. Crazymu jsem dala krátké vodítko - je naučený, že na něm se čuchá jen bleskově a musí šlapat.
Ze silnice jsme odbočili na louku, kde jsme nafotily psiska a pak už jsme vešli do lesíka, který ukrývá Vlčí skálu.

Louka u Vlčí skály

Tím jsme se vyhnuli části cesty po silnici, ale ještě jsme se na ni museli na chvíli vrátit.
U památníku u chalupy Václava Havla ségra zapálila svíčku a dále nás čekal už dlouhý úsek lesních cest.
Navštívili jsme zříceninu Břecštejn - vstup do ní je hodně náročný pro širší postavy.

Na Břecštejně

Se psem na Sněžku

27. srpna 2017 v 12:50 | Jana Š |  Tipy na výlety
O našem výletu na Sněžku si můžete přečíst v článku: Víkend v Krkonoších 2017 2/4 - S jorkšírem a toy pudlem na Sněžku.
Zde Vám chci přinést ještě několik užitečných informací.

Náš výlet začal v Horní Malé Úpě, kam jsme přijeli autem.
Dostat sem se však můžete i autobusy z několika českých měst: Pec Pod Sněžkou, Náchod, Praha hl. nádraží; Harrachov, Trutnov, Úpice.

Z Horní Malé Úpy jsme se vydali po červené turistické značné (začíná nedaleko hraničního přechodu - na mapě označeno jako Start). Měla by to být zřejmě nejschůdnější cesta na vrchol Sněžky a my ji vybrali kvůli tomu, že jsme šli s malými psy.
Číslem 2 je označené Soví sedlo, kde je i bod záchrany. Zde jsme potkali první turisty.
Tato část trasy není příliš frekventovaná - většina lidí šla po modré.

U boudy Jelenka (3), kde je poslední možnost občerstvení před výstupem na Sněžku už bylo turistů daleko více. Odtud už začala náročnější část cesty, která se skládala ze "schodů" z kamenů (myslím si, že jde o břidlici).

Na Svorové Hoře jsme si chvíli odpočinuli a pak pokračovali dál, kde jsme šli nějakou dobu i s kopce či po rovině a pak nás opět čekali "schody" před závěrečným výstupem po silničce.

V Krkonoších je nutné mít psa pod kontrolou (všichni psi co jsme potkali na lesních cestách byli na volno, pokud se nenesli v tašce), až v závěrečné části na silničce a přímo na vrcholu Sněžy byli psi na vodítkách).

Cestu zpět jsme absolvovali stejně. Za špatného počasí je možné u Boudy Jelenka odbočit na žlutou, která vede po silnici a je tedy dobře schudná.
Od Jelení boudy je možné jít ještě dál po červené a až v Sovím sedle odbočit na modrou, hřebenovou trasu, kde jsou prý krásné výhledy, ale za horší počasí je náročná. My tudy chtěli původně jít, ale jelikož nám cesta trvala déle než jsme čekali, nechtěli jsme zůstat někde na trase po tmě a tak jsme se raději vrátili po červené až na původní místo startu.

Celková délka trasy byla 14 km. Vycházeli jsme z místa 1049 m n.m. a Sněžka má 1603 m n.m.

Zvětšit mapu můžete kliknutím SEM


Některé cestičky jsou úzké, lemované klečí.
Takovýchto schodů zdoláte cestou od Jelení boudy na Sněžku několik desítek.

Víkend v Krkonoších 2017 2/4 - S jorkšírem a toy pudlem na Sněžku.

26. srpna 2017 v 10:34 | Jana Š |  Výlety
V pátek nás čekal zlatý hřeb prodlouženého víkendu - výstup na Sněžku.
Po krátkém jsem hledání jsem našla (údajně) nejsnazší cestu - po červené z Horní Malé Úpy. Chtěly jsme, aby byla cesta snadno schůdná pro psy, což se až na řadu schodů povedlo.

Cesta tedy vedla z Horní Malé Úpy k Jelence (to jsme potkali snad jen 5 lidí). Tam jsme si daly Horalku a colu, psiska si chvíli lehla, a pokračovali jsme v cestě. Tam byla cesta pro psy náročnější )no, pro nás taky), protože se skládala ze schodů. Crazy se ale rozhodně odmítl nosit (má přece nohy, ne?) a tak je všechny odhodlaně vyskákal.
Hlavním důvodem, odmítání nošení je tedy to, že nemůže po cestě čuchat. To Tracy se ségře uvelebila v náručí a nechala se všedchny části trasy, kde schody byly, vynést.

Na Sněžce foukal dost studený vítr, ale bylo 16°C. Dali jsme si tam výborný hod dog a psiskům jsem koupila medaile za zdolání Sněžky :-D
Na Sněžce bylo poměrně dost psů malých i velkých plemen. Vtipná byla jedna paní z Polska, která nesla jorka v kablece, koukala na Crazyho a říká tomu svému: "Vídíš. On jde po ssvých a ty se musíš nosit ." :-D Tedy říkala to polsky, ale rozumět jí bylo.

Chvíli jsme poseděly v poštovně (psi si poleželi) a pak jsem se vydali stejnou cestou dolů.
Nejprve jsme chtěly za Jelenkou odbočit na modrou, ale jelikož se již začalo lehce smrákat a cesta se nám pro psy nezdála úplně schůdná, rozhodly jsme se ségrou pro návrat zcela po stejné trase.

V Horní Malé Úpě jsme si pak dali večeři a vyrazili zpět do penzionu.

Myslím, že si psiska výlet užili stejně jako my. Vylítali se, prošli se a hlavně byli s námi. Crazy se za celou trasu (celkem cca 14 km) nesla asi 500 metrů )nejspíš ani to ne), protože když nemůže čuchat, není celej :-D
Ale dorazili jsme do penzionu a ještě běželi na louku. Jsou to trpaslíci nezničitelní :-D

Po červené na Sněžku.
První vyhlídka
Ségra s Tracy.
Na horách je krásně.

Víkend v Krkonoších 2017 1/4

22. srpna 2017 v 18:49 | Jana Š |  Výlety
Od roku 2014 trávíme se ségrou a štěknami 1x ročně společný víkend.
Letos to padlo na třetí srpnový týden a protože jsme se obávaly horka, vydali jsme se do hor.
Ubytovali jsme se v Mladých Bukách v PENZIONu U NAŠICH.
Cena byla super, majitelé hrozně milí a o 2 domy dál začínala louka, kde se psiska mohla vylítat.
Moc se nám líbilo jak v penzionu, tak v městečku jako takovém.
Ve čtvrtek jsme dorazili chvíli po čtvrté a po ubytování jsme se šli projít. Zjistili jsme, kde jsou obchody a restaurace a vypravili se k Zakleté studánce.
Šli jsme vzhůru po sjezdovce a než jsme odbočili po stezce pod bobovou dráhu a do lesa, naskytl se nám krásný výhled na Mladé Buky.
Pravda je, že pod pojmem studánka jsem si představovala něco trochu malebnějšího, ale byla hezká.
Cestou zpět jsme šli po části naučné stezky Okolo Pekelského vrchu.
První den jsme ušli asi 5 km.

Řeka Úpa
Naučná stezka k Zakleté studánce vedla po sjezdovce.

Zakletá studánka

Pokud to nejde, je to vaše chyba + video

16. srpna 2017 v 19:54 | Jana Š |  Jak to vidím já
Jednou z nejtěžších věcí, se kterou je člověk často konfrontován, je připouštění si vlastních chyb.
Ono je to jednoduché, hodit chybu na tamtoho či onoho a v případě výcviku/tréninku psů, to platí dvojnásob.

Majitel si často řekne, že je to zvíře tupý, tvrdohlavý, že to dělá naschvál... Ale fajn se zamyslet nad tím, zda my nejsme tím, kdo způsobuje, že zvíře nechápe co se po něm chce.

Zvláště těžce si to připouští lidé cvičící negativním posilováním, ale i pro pozitivkáře to někdy není lehké, byť se o tom dočtete v každé lepší knize o tréninku psů a zvláště František Šusta o tom napsal hodně.

K napsání článku mě přivedla moje nejčerstvější zkušenost - trénink couvání pro dogdancingovou zkoušku F1.

S myšlenkou složení zkoušky jsem začala koketovat asi před třemi lety, ale couvání byl problém. Prostě jsem ho nebyla schopná Crazymu vysvětlit.
Sám od sebe couval krásně, ale pokud jsem to chtěla já, sedl si nebo se stočil stranou tak, že se přiřadil k noze.
Říkala jsem si, jestli je tak tupý on nebo já, ale ve skutečnosti jsem věděla, že chyba je u mě, jen jsem netušila kde.
A tak jsme letos vyrazili na trénink DD k Aleně Balcarové, kde jsme v první lekci zkusili, jakým způsobem Crazyho couvání učit - zda vedle nohy, mezi nohama, na pamlsek... Nakonec se ukázalo, že na nose touch na dlaň by to šlo.

Jenže doma jsme se o moc dál nepohnuli. Jeden, dva krůčky a pak si sedl.
Já tu chybu neviděla, Alča na příští lekci hned a samozřejmě byla na mé straně.
Odměnila jsem ho, až když pohnul oběma zadníma nohama - a to bylo moc vysoké kritérium.
Stačilo odměnit jen nepatrný náznak couvnutí jednou zadní nohou a Crazy během první lekce doma pochopil. :-)

Teď už couvá poměrně slušně, ale stále máme co pilovat. Především vzdálenost na, kterou couvá (aby se po pár krocích sám nezastavil) a aby si hlídal občasné "ustřelení" zadku do strany.

Já musím především neustále myslet na to, že zvyšovat kritéria musím po maličkých krůčcích - o to rychleji nám to pak půjde.

Takže až příště budete trénovat a přijde vám, že je váš pes úplně tupý, natočte si jak cvičíte a několikrát se na video podívejte. Nevidíte, že byste při dávání povoleu dělali nějakou chybu?
Nebo zajděte, třeba jen jednorázově, za trenérem či výcvikářem. Pohled další osoby často odhalí chybu, kterou my prostě nejsme schopni vidět, i když může být zřejmá.

Přeji mnoho štěstí a pevné nervy v při trénincích a pokud chcete, níže je video, jak Crazymu aktuálně couvání jde.


Trénink dogdancingu s videem

15. srpna 2017 v 21:30 | Jana Š |  Domácí trénink
Po dost dlouhé době píši, jak postupujeme v naší přípravě na dogdancingovou zkoušku F1.
Měla jsem teď dovolenou, takže Crazy měl téměř 14 dní pauzu od tréninku - i když mamka s ním něo málo trénovala - práci tlapek, veverku ...

12.08.2017 jsem se konečně dokopala vzít s sebou mobil na procházku a natočila jsem trénink. Pravda, video není nic extra, ale je na něm vidět, že se mi konečně podařilo Crazymu vysvětlit co po něm chci.
Na všech cvicích máme stále co pilovat.
Za pár dní jedu na 4 dny s Crazym, ségrou a Tracy do Krkonoš, tak ještě dostane pauzičku a pak bych chtěla začít pracovat na jednotlivých cvicích. Definitivně je dopilovat tak, aby je předváděl krásně a pouze na slovní povel.

Pokud chcete kouknout na video, je níže. Spíše si ho však otevřete na youtube. Tady je dost smrsklé.


Crazy a polní kvítí

4. srpna 2017 v 21:19 | Jana Š |  Crazy doma
Mamka se pustila do háčkování polního kvítí a chtěla, abych jí ho nafotila na její blog.
A nebyl by to Crazy, aby se nepřifařil jakmile jsem rozprostřela "ateliér". On je prostě do focení blázen.