01.04.2017 - Z Bílé Hory přes Hvězdu na Vypich

1. dubna 2017 v 17:13 | Jana Š |  Výlety
Výlet na Bílou Horu jsem plánovala již v loni. Crazy mi ho však mírně zhatil. Tehdy jsme šli totiž obráceně - z Vypichu. Vzhledem k velkému horku, se Crazy rozhodl stávkovat a po opuštění obory nechtěl dál pokračovat. A jelikož se tehdy bylo na sluníčku opravdu vedro, zatímco v oboře bylo příjemně, strávili jsme celé dopoledne tam.
Pokud vás tento výlet zajímá, můžete kouknout na článek Obora Hvězda 22.06.2016.

Proto jsem se rozhodla dnešní procházku začít právě na Bílé Hoře.
On tedy výlet nebyl tak jednoduchý. Sotva jsme vlezli do busu, vzpomněla jsem si, že jsem nevzala pamlsky. A protože jsem chtěla, aby Crazy spolupracoval při focení, tak jsem je celkem nutně potřebovala.
Vystoupili jsme tedy na Lukách, 10 minut se procházeli než otevřeli Chovatelské potřeby Pluto a pak jsme mohli konečně vyrazit.
Samozřejmě nám foukl autobus před nosem a tak jsme šli na další zastávku pěšky. Crazy si cestou čuchal, tak byl spokojený a nijak neprostestoval.

Čekání na bus.

S tramvají jsme dopadli stejně jako s busem na Lukách, tak jsme si 10 minut počkali. Pak už jsme si, ale konečně mohli začít užívat procházku - a focení.

Kostel Panny Marie Vítězné

Kaple křížové cesty


Na Bílé Hoře jsem nikdy nebyla, ale trefili jsme i bez navigace (jen jsem včera večer studovala mapu na mapy.cz). Pole kolem zrovna brázdil traktor a tím, že pole ještě není zelené, vypadá okolí památníku zajímavě. Na fotkách je to hezký kontrast.

Památník na Bílé Hoře

Od památníku je vidět Letohrádek Hvězda.

Cestou z Bílé Hory jsme procházeli kolem Tolerančního hřbitova. Je to opravdu zvláštní místo.
Pak už jsme jen seběhli krátký kopeček a přes rozpadlou zeď jsme prošli do Obory.

Po přibližně 300 metrech jsme narazili na páreček černých labradorů. Paníčci se nijak neobtěžovali si psy zavolat, až když viděli, jak se na nás oba řítí a snad to ani neubrzdí, tak na ně paní houkla, že mají jít pomalu. Opravdu zpomalili.
Oba se s Crazym v klidu očichali a šli jsme dál až jsme po chvilce potkali psa nova scotia duck tooling retrivra. I on přišel Crazyho pozdravit, ale hned zase utíkal za páníčkem.
Ten, ale ze setkání s labradory asi tak dobře nevyšel, neboť právě v místě, kde jsme se s nimi potkali my se ozval pěkný řev - jak od psů, tak od páníčků.

Crazy se tam sice otočil, ale na "povel" NEŘEŠE TO se otočil a hleděl si svého.

Tak budeš fotit, nebo se konečně pořádně projdeme?

Pak jsme se vydali najít Earth kešku. To jsou takové kešky, kdy se nehledá žádná krabička, ale plní se nějaký úkol. Obvykle se musí zjistit nějaké informace z naučných tabulí apod. + se vyfotit na tom místě.


Po několika minutovém souboji se samospouští se mi podařilo i společné foto :-)
No, přiznávám, že Crazy se moc nadšeně netváří :-D

Pak jsme vyrazili k vodě. Tam jsme potkali zlatého retrívra (kluka) a českého fouska (fenku) fousková ho pěkně prozkoumal až jí majitelka vynadala, ať ho nechá, že jí se taky nelíbí, když jí někdo moc učicháva :-D
Ale Crazy to zvládl naprosto v pohodě.

Crazy vodu nemá moc rád, ale tentokrát ho dohnala žízeň a tak se šel občerstvit - hlavně, že jsem mu snad ani ne 15 minut před tím dávala vodu do misky a té se ani netknul.

Všude rostlo plno česneku. Určitě se nejedná o medvědí, nejspíš jde o podivný, ale dokud nezačne kvést a dělat pacibulky, tak to nepoznám. Každopádně zde jedna fotka Crazyho na česneku :-)


Hop a skok přes potok. Crazy je prostě sportovec :-)

Když jsme přešli jednu z hlavních cest, potkali jsme drobnou hnědou kudrnatou fenku. Asi to byla kříženka, nebo mě neznámé plemeno. Přišla mi jako něco mezi pudlem, jorkem a boloňáčkem. Pán viděl, že se s Crazym zdraví a šel dál, jenže to se přepočítal. Fenka se nechala Crazym očichávat a když jsem zavelela Crazymu, že jdeme, fenka se mi přiřadila k noze a šla s námi. Pán na ní volal a ona nic. Už pro ní chtěl jít, když v tom na nedaleké stavbě s něčím pořádně bouchli a ona se staženým ocasem utekla za páníčkem.

Směrem od Hvězdy jsme viděli sem tam kvést sasanky. Čím více jsme se blížili k Vypichu, tím více jich kvetlo. Místy bylo pod stromy úplně bílo.


Posledním psem, kterého jsme potkali, byla krásná argentinská doga. Crazy z ní byl u vytržení - no jo, zase velká ženská :-)

Pak už jsme šli na autobus.

U nás jsme pak potkali buldočka Mikuláše, se kterým se Crazy moc nemusí. Tedy on nemusí buldočky, boxey a tady ty placatonosé psy obecně. Mám podezření, že je to tím chroptěním a asi i tím, že ho jedna boxerka 2x pořádně zmasakrovala, i když jen ve hře.
Mikuláš nás viděl na dálku a hned se začal stavět na zadní, snažil se táhnout k nám, chroptěl, vrčel, štěkal ... a Crazy dnes dělal, že ho prostě nevidí.

Dostal velikou pochvalu a i pamlsek, protože tentokrát si ho fakt zasloužil.

Dnešní procházku se choval opravdu vzorně, ani jednou se nedostal do konfliktu, i když se Mikuláš velice snažil. Je zlatej ... a já čekám, kdy zase provede nějakou koninu :-D

PS: Na mém druhém webu najdete v článku Obora Hvězda pár fotografií tamnějšího rostlinstva.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 newsfromnature newsfromnature | E-mail | 5. dubna 2017 v 21:29 | Reagovat

Moc pěkný článek, fotečky, ale hlavně nádherný hafík! :-)

2 Jana Š Jana Š | Web | 12. dubna 2017 v 15:30 | Reagovat

[1]: Díky moc 😊

3 Nipsy Nipsy | Web | 12. dubna 2017 v 16:14 | Reagovat

Krásné fotky! :) Na to, že se mi jorkšírci moc nelíbí, tento je opravdu krásný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama