Červen 2016

Report Psí procházky s NF Pes v nouzi

29. června 2016 v 17:08 | Jana Š |  Reporty ze psích akcí
V neděli 26.06.2016 se v Divoké Šárce v Praze uskutečnila již několikátá procházka na podporu Nadačního fondu Pes v nouzi.
My jsme se zúčastnili poprvé, ale někteří účastnici šli již po několikáté.

Kdo chtěl mohl svého psa označit stužkou:
Žlutá - Pes je bojácný, v rekonvalescenci, senior ... (prostě potřebuje více prostoru)
Bílá - Pes je s průkazem původu
Fialová - Pes je bez PP nebo z útulku

Když jsme v 10:25 spolu s Crazym a kamarádem Jindrou dorazili na místo, byl tam jen jeden účastník a pořadatelé. V 10:30 se najednou začali všichni objevovat, prostě chodí na čas (nebo byli v Mekáči :-)).
Psů se sešla všehochuť - jorkšíři, basenji, angličtí a stafordširští bulteriéři, pudlíci... a nejrůznější kříženci.
Lidí se sešlo asi 30, pejsků přibližně 20.

Než jsme vyrazili na procházku údolím Divoké Šárky, měli jsme krátkou přednášku o masážích psů od Terezy Machové. Tedy proč pejska masírovat, kdy je to naopak nevhodné apod.
Pak jsme vyrazili na procházku, kde jsme se už více rozprostřeli. Zúčastnila se i jedna háravá jorkšíří slečna, která byla i na srazu minulý týden (to teprve začínala), takže Crazy prakticky celou cestu táhl jak parní lokomotiva. Ještě, že jsem mu dala tahací kšíry a vodítko s amortizérem.
Ač jsem se ho z počátku snažila přimět k poslušnosti, hormony byli silnější... nakonec nechat se vytáhnout do kopce taky není od věci. I když by to člověk od 3,5 kg jorka nečekal, táhnout umí, když má proč. :-)

Cestou jsme šli chvilkami s háravou jorkšírkou Sabi (když jsme ji dohnali), chvilkami s krásným křížencem Edou, který je v dočasné péči a hledá nový domov a chvilkami s Elvisem, pudlíkem od nás ze vsi.
A abych nezapomněla, potkali jsme se i s Lawinkou, stafordkou z našeho cvičáku a Crazyho kámoškou. Ta šla však s ostatními stafíky hned vpředu.

Měli jsme i jeden nepříjemný zážitek. Já s Jindrou a Crazym jsme přešli odbočku na lesní cestu, která vedla z kopečka a šli dál po trase do kopce. Za námi šla paní s Elvískem a slečna s Edou. Zaslechli jsme zvuky kola, tak jsem se otočili a viděli jsme cyklistu mezi námi. Chtěli jsme mu uhnout, ale on zatáčel a sjížděl na tu lesní cestu. Otočili jsme se zpět, že budeme pokračovat, když najednou slyšíme praskání větví, nadávání, křik a cinkání zvonku.
Fakt je, že mě úplně zamrazilo a už jsem se chystala hledat mobil, že budeme volat sanitku.
Sráz naštěstí nebyl velký, pán jen nadával, byl otřesený, pomoc nechtěl, vytáhnul kolo a pokračoval dál. Ale tedy řeknu vám, že příjemný zážitek to nebyl.

Asi 20 minut na to, jsme došli na louku, kde jsme se usadili a Mili Kapounová nám povídala o konejšivých signálech, komunikaci mezi psi apod.
Fakt je, že s jejími názory ne vždy souhlasím (Její webová stránka: https://mili-kapounova.cz/), nicméně co nám říkala tam, mělo hlavu a patu.
No, ale taky jsem to úplně nevnímala. Hodně jsem sledovala psy, kteří se už uvolnili a začali spolu více komunikovat.
Jedna stafbulka si tam hrála s Elviskem a tak se rozdivočila, že mi (sedicí) skočila do náruče :-) Její majitelka se mi omlouvala pak mě chválila, že jsem to ustála :-D
Fakt si nemyslím, že by z toho bylo třeba dělat nějakou tragédii. Nikomu se nic nestalo a ještě nás ty její zběsilosti pobavily.

Po povídání s Mili jsme se už vydali zpět k našemu výchozímu bodu. U schodů jsme se rozloučili a pak si šel už každý svou cestou.

Trasa byla celkem dlouhá asi 5,3 km, většinou po rovině nebo do mírného kopečka. Počasí vyšlo pěkně, až na závěr to zase začalo připalovat.
Pro pejsky se vybralo 1630 Kč.

PS: Už během čekání na bus jsem z Crazyho setřásla 2 klíšťata, v buse jsem našla jednou zakouslé a doma další 3 zakouslá. V pondělí pak ještě 4. Na to, že mu měl ještě fungovat antiparazitární šampon, měl slušný "úlovek".
Tak doufám, že mu te´d zabere Frontline.


Pár fotografií od kamaráda Jindry Petříka

Já, za mnou se schovává Petra, jork je můj Crazy a Crazyho kámoška ze cvičáku stafbullka Lawinka.
Seznámení s "trpaslíčky" :-)
Crazy zjistil, že s námi jde Sabi - hárající fenka - a zbytek cesty táhnul jak parní lokomotiva. Příště si beru sedák.
Vykračujeme si.
Občerstvení
Eda, pejsek k adopci.
Krmení dravé zvěře.
Crazy a pudlička dostávali do tlamičky, stafbulce jsem dávala na batoh. Nemám problém se s bullama pomazlit, ale prsty jim nesvěřím (jako ostatně žádnému psovi většímu než toy pudl :-))
A krmení pokračuje ještě s Elvískem.

Crazy a Karamelka

25. června 2016 v 14:22 | Jana Š |  Psi ve volnosti
18.06.2016 jsme se zúčastnili srazu jorkšírů. Zde vám přináším pár fotografií Crazyho a Karamelky.
Crazy musel mít bohužel vodítko, i když jsem ho nedržela, jen ho tahal za sebou. Byla s námi totiž jedna háravá fenečka a potřebovala jsem mít možnost ho rychle čapnout, kdyby ho náhodou přestala Karamelka zajímat a vydal se za Viky.
zabzikrajče.net


zabzikrajče.net
zabzikrajče.net


zabzikrajče.net

zabzikrajče.net
zabzikrajče.net

zabzikrajče.net


zabzikrajče.net
zabzikrajče.net

zabzikrajče.net

Report - Sraz jorkšírských teriérů 18.06.2016

23. června 2016 v 16:28 | Jana Š |  Reporty ze psích akcí
V sobotu 18.06.2016 se v pražské Stromovce uskutečnil další sraz jorkšírských teriérů.
Přišli 2 nové páry se svými psy a tři mladé holčiny.
Jeden z párů se vrátil domů poměrně záhy, vlastně přišli jen zjistit, jak sraz probíhá a přijdou příště na delší dobu.
Slečny s námi došly jen k občerstvení a dále s námi už nepokračovali, jen se pak zastavili rozloučit.
Z nováčků s námi tak zůstala jen Hanka se svým přítelem a jorkšíří slečnou Karamelkou.
Jinak jsme byli již staří známý Olda s Charliem (york) a Beníkem (york), pořadatelka Monika se synkem Nikolasem a s Lilly (biewer), a Markéta s dcerou Eliškou a fenkami Viki (biewer) a Terezkou (čoko york).

Viky byla na konci hárání 19 den, takže z ní Crazy (a ne jen on) šílel. Nejdřív jsem si říkala, zda radši neodejít, ale nakonec to bylo celkem fajn.
Crazy během první hodiny pochopil, že je Viky zakázané ovoce a seděl nebo ležel a koukal na ní. Pak si s ním začala hrát Karamelka a cvičili jsme spolu, takže to byl nakonec docela dobrý trénink snášení přítomnosti háravky.
Jen tak mimochodem, po nastříkání spreje No Love na Viky, po ní kluci začali jít ještě víc než bez něho.

Sraz jsme si užili nejen my, ale i psy a až na občasné odhánění psích kluků od Viky, sraz proběhl v klidu.
Po srazu jsem ještě Crazyho vzala na několik míst ve Stromovce, kde jsem ho chtěla nafotit a fotky se celkem vyvedly. Crazy je prostě modelka.

Přikládám pár ilustračních fotek. Více pak bude ve dvou samostatných článcích.


Crazy, Charlie a Beník prohání Viky
zabzikrajče.net

zabzikrajče.net

Jeden z nováčků. Myslím, že se jmenoval Matýsek -
zabzikrajče.net

Karamelka mučí Crazyho
zabzikrajče.net

Až z toho Crazy začal levitovat :-)
zabzikrajče.net

Terezka
zabzikrajče.net

Zmáčená Lillynka
zabzikrajče.net

Crazy jako model
zabzikrajče.net

Report - Workshop Tellington Touch s Martou Mannelovou

22. června 2016 v 15:59 | Jana Š |  Reporty ze psích akcí
V neděli 05.06.2016 jsme navštívili workshop Tellington Ttouch s Martou Mannelovou.
O TTouch jsem měla spíše kusé informace. Vlastně jsem věděla více o Ttouch koní z koňských časopisů, než o Ttouch psů. Knížku o něm se mi již bohužel sehnat nepodařilo.

Na akci nás bylo dvanáct - dva stafordshirští bullteriéři, prt, špic, krátkosrstá kolie, dva novofoudlanďani, pyrenejská ovčanda, rhodéský ridgeback, my, kníračka a kříženec z útulku (tvarem těla asi nejpodobnější border teriérovi, barvou pak spíše border kolii).

Byli jsme od sebe navzájem odděleni plentou, aby se psi vzájemně nerušili a až asi na dvě nebo tři ostřejší zavrčení se celá akce obešla bez potíží. Dokonce i bojácný útulkáček, který zpočátku zavrčel na Crazyho a Crazy mu to oplatil, od nás byl při obědě asi na 50 cm a nedošlo k žádné výměně názorů :-)
Útulkáček se zajímal o bandáže a jelikož si crazyho nevšímal, nevšímal si ani Crazy jeho.

Po tom co se s námi Marta seznámila a rozdala nám skripta (kde jsou popisy a obrázky doteků, bandáží , práce na hřišti, a dále je tam i něco o konejšivých signálech a mýtech ze světa psů) nám pověděla o tom jak Ttouch vlastně vznikl a jak se k němu dostala ona.
Nejprve jsme si probrali konejšivé signály, abychom věděli, jak se naši psi během celého dne cítí. Pak jsme se věnovali práci na hřišti. Každý z nás si se svým psem zkusil překážkovou dráhu a Crazy se ukázal jako absolutní ignorant. Nové prostředí, nový psi, moje nervozita … táhl jak lokomotiva a chtěl všechno značkovat. Byl hodně ztuhlý a překážky zásadně přeskakoval. Když už je (zcela náhodou) překročil předníma, tak skočil alespoň zadníma.
Nicméně co se skoků nebo zakopávání zadníma nohama týče, byl to problém téměř všech psů. Krásně se ukázalo, že většina "neví", že má zadní nohy.

Dále jsme si zkoušeli bandáže - tři dobrovolnice i na sobě, aby věděly, jaké to pro psa je. Přišlo mi, že šel trochu klidněji, ale nevím. Možná jsem si to jen namlouvala. Každopádně jsem si koupila bandáž domů a budeme to zkoušet. Jen jí musím zkrátit a našít suchý zip, aby nebyl uzel na ní větší než Crazy :-D

Po obědě jsme se pak učili jak správně dělat doteky, nejprve na sobě, pak na svých psech.

Byl to skvěle strávený den, potkala jsem se tam i s lidmi z našeho cvičáku z nichž byla Petra tak hodná, že nás hodila na Smíchov.

Byť jsem si zpočátku říkala, že jsem od toho možná přeci jen čekala víc, jak jsem nad tím ještě následující dny přemýšlela a pročetla si skripta, najednou mi to vše do sebe docela dost zapadlo a myslím, že to byl pro mě i Crazyho nakonec zatím nejpřínosnější workshop/seminář, kterého jsem se zúčastnila. Tak teď už jen na sobě pořádně zamakat. Najednou totiž vidím mezi mnou a Crazym řadu podobností.

PS: A nejdůležitější pro mě bylo "objevení" pravidla tří vteřin co se seznamování psů týče.

Leguánova divočina aneb WildLife Foto

21. června 2016 v 21:03 | Jana Š |  Oblíbené stránky
Leguán je můj prostřední brácha, který se stejně jako já a ségra (nejmladší ze starších) věnuje fotografování. Zatím co já se věnuji především fotografování v zoo, psů a koní, sestra ryb a psů, Honza se vydal cestou fotografování divoké přírody kolem nás.

Sama pamatuju jeho začátky, kdy s námi vyrazil do Kladrub, ale u hřebčína se trhl a místo, aby šel s námi fotit koni, "honil" ptáky po poli :-) Pak jsme společně objevili hnízdiště volavek a "bylo vymalováno".

Na jeho webu je už slušná "sbírka" fotografií volavek, ledňáčků, srnek, ale i různých druhů žab a hmyzu a stále přidává nové - své nejlepší.

Pokud máte rádi naši divočinu, určitě jeho web navštivte. Alba i videa jsou průběžně doplňována.

Název webové stránky: Leguánova divočina
Webmaster: Honza Štěpnička alias Leguán
Téma stránky: Fotografování volně žijích zvířat

Ukázka několika fotografií.

Maskování je při fotografování většiny divokých zvířat nutností.

Zajíček

Zlatohlávek

Rosnička

Ledňáček

Report - Pedigree procházka se psy 2016

17. června 2016 v 16:40 | Jana Š |  Reporty ze psích akcí

V sobotu, 07.05.2016, jsme se již po třetí vydali na Procházku se psy pořádanou Run Czech a Pedigree v rámci Maratonského víkendu.
Letos prvně jsme se bylo možné přihlásit se také na canicros, toho jsme však nevyužili.

Dorazili jsme už o hodinu dříve, abychom stihli registraci. Crazy byl z tolika psů úplně pryč, ale poslouchal skvěle. Dost lidí si ho i fotilo, ale fotografie se mi nepodařilo najít.

Start byl krátce po druhé hodině, před námi startoval canicros. 4,5 km jsme ušli asi za hodinu a pět minut. Měla jsem s sebou vodu pro Crazyho a několikrát zasatavovala, aby se mohl napít. Nepřišlo mi nutné uhnat ho, na rozdíl od některých jiných účastníků, kterým pes v půlce lehl s jazykem na zemi a odmítl se hnout.

Přišlo mi to až nezodpovědné, nicméně každý musí vědět jak na tom jeho pes je a co zvládne.

Jako obvykle dostal Crazy medaili na obojek a já vodu. Navíc Crazy dostal ještě pár pamlsků na čištění zubů od Pedigree.