Ve Stromovce

Středa v 17:51 | Jana Š |  Procházky
18.06.2016 jsme se zúčastnili Srazu jorkšírských teriérů.
Sraz jsme si užili a cestou na tramvaj jsme se ještě prošli Stromovkou v Praze. místa, kde jsem chtěla Crazyho foti jsem už měla vybraná z Procházky ze psy, kde jsme je míjeli, ale nebyla možnost zastavit a dělat fotky.

Teď jsme si šli hezky v klidu a zastavovala jsem, kde jsem chtěla. Crazy pózoval hezky a myslím, že to jsou jedny z nejhezčích fotek, které jsem mu zatím nafotila.


V boudě :-)

Kuk

Model


Musím se upravit

Model po druhé :-)

V pařezu

Skálolezec


Příští fotoprocházka bude zřejmě v Hostivaři až budeme čekat na start pochodu v rámci Běhu pro PESOS. Uvidíme, jaké bude počasí.
 

Nosework - čtvrteční a páteční trénink

Neděle v 16:28 | Jana Š |  Nosework
Ve čtvrtek jsem ani neplánovala, že budeme trénovat nicméně jsem skořici vzala s sebou - co kdyby.
Už jsme se blížili k domovu, když jsme procházeli po chodníku, kde chodím skoro každý den, a teprve nyní jsem si uvědomila jak se hodí pro trénink noseworku. Vede totiž podél zdi z kamenů mezi nimiž jsou dost velké díry, aby tam šla dobře ukrýt skořice. Určitou nevýhodou je, že je tento chodník hned u hlavní silnice, takže Crazy musel vůbec poprvé vyhledávat na vodítku, ale neměl s tím nejmenší problém. Vyhledával 3x a vždy úspěšně. Byl perfektní.

V pátek Crazy hodně reagoval na háravku, takže jsme venku netrénovali. Za to doma jsem skořici schovala do stanu (hersenwerkový hlavolam) a ačkoli jsem si s výsledkem nebyla jistá - přeci jen je zvyklý mezi míčky hledat pamlsky a ne skořici - vyhledával bez problémů. Je to zlato.


Patnáctý společenský výcvik s Míšou

14. srpna 2016 v 17:07 | Jana Š |  Poslušnost HafBO

Dnes ráno jsme po dlouhé pauze vyrazili na cvičák. Jeli jsme busem a objevili zkratku (v duchu hesla: Je to sice dál, ale o to horší cesta.) Vyhnuli jsme se tak rušné silnici, ale za to jsme slézali prudký kopec, který jsem nálem sjela po zadku. : D

Na cvičáku jsme se sešli ve složení dvou fenek - hovawartka Bella a flatka Balloo - a dvou psů - bilý kříženec střední velikosti Michal a Crazy.

Když jsme byli s Michalem na cvičáku naposledy, občas po sobě kluci startovali - Michal kluky nemusí a Crazy si to nenechal líbit. Dnes byl Michal klidnější a když už se ozval Crazy ho vůbec neřešil.

Crazy byl dnes vůbec krásně vnímavý a ani se neválel, jako to vždy na začátku cvičáku dělává.

Dnes jsme začali s rozdělením do dvojic (vyfasovali jsme Bellu :)) a stoupli si proti sobě. Jedna dvojice měla odložení, s tím, že páníček udělá 1-2 kroky stranou a druhá dvojice dostávala povely - sedni, lehni, vpravo vbok, čelem vzad atd. Pak jsme se otočili a s povelem k noze jsme se proběhli kolem dvojice proti nám. Pak jsme s povelem k noze došli za ocas psa odloženého před námi. Na závěr jsme kolem dvojice udělali kolečko. V téhle části jsem to jednou zkonila já, kdy místo vlevo vbok jsem udělala vpravo vbok - a majitelka Balloo taky 😁
V druhé části jsme byli v odložení a to Crazy zvládal do okamžiku, kdy mu Bella přišla za zadek. To na něj bylo moc.

Dále jsme nechali psi v lehu (bez povelu zůstaň) a my paníčci udělali krok dopředu. Když to pes zvládl tak jsme zkusili i vyběhnout.
Když pes dostane povel lehni, měl by v něm zůstat dokud nedostane jiný, ať páníček dělá cokoli. Totéž jsme prováděli v sedu a pak jsme se pokoušeli ve stoje. Zatím, co sed a leh není problém, vstaň je a veliký.

Následujícím cvičením bylo probíhání krabicí. To jsme zvládli s přehledem.

Pak jsme trénovali pivot na "cívce". Zatím co velcí psi to skvěle zvládali, Crazy se držel jen tak tak, protože na něj byla vysoká, ale dělal co mohl a šlo mu to.

Závěrem jsme trénovali nesbírání pamlsků ze země. Nejprve jsme je měli na jednom dobře viditelném místě. V druhé části byli rozházené kousek od kladiny a psi si jich po jejím přeběhnutí nesměli všimnout.
Crazy si sice jeden do tlamy vzal, ale na povel Pusť ho ihned vyplivnul.
Do třetice jsme přivolávali kolem rozházených pamlsků. Nejprve na Ke mně a pak na Pocem (či něco podobného po čem pes nemusí předsedat).

Celkově jsem z dnešního cvičáku nadšená.

Chci zapracovat na:
Vstaň
Pivot
Kam se točí při vlevo vbok a vpravo vbok :D
 


Nosework - vyhledávaní nad a pod úrovní terénu

13. srpna 2016 v 21:34 | Jana Š |  Nosework
Foto z mobilu

6.8.2016 jsme trénovali nosework poprvé od návratu z dovolené.
K tréninku jsem vybrala slepou ulici v průmyslové zóně, kde o víkendu prakticky nic nejezdí.
Crazyho jsem vždy odložila na chodníku a na silnici, hned u obrubníku, jsem mu skořici schovala.
Pravda je, že jsem mu moc nedůvěřovala, ale Crazy byl úžasně šikovný, našel všech 5 ukrytých kousků a co se dělo kolem vůbec nevnímal. Nevím, jak by to bylo, kdyby nás vyrušil pes, ale cyklisty (ulice je slepá jen pro auta), si vůbec nevšímal.
V jiné části vsi, kde je také slepá ulice, a je tam klid, jsem využila nižší podezdívky plotů a schovávala na ně skořici.
Musím Crazyho přestat podceňovat. Zvládl to s takovým přehledem, že to bralo dech. Skoro to vypadalo, že od mala nedělá nic jiného. 😊

10.8.2016 trénink úspěšný nebyl. Crazy se jal vyhledávat, ale přiběhl za námi kamarád Atilla (15-ti letý krysařík) a bylo po vyhledávání.

13.8.2016
Dnes byl Crazy perfektní. Nejprve vyhledával v trávě, pak v kamení a nakonec na podezdívkách.
Myslela jsem si, že dneska to úplně nepůjde, protože se mi špatně určoval směr větru - chvíli foukal od jihovýchodu a pak najednou přesně naopak.

Crazy byl dokonalý, další trénink musím natočit.

Jsem tu

7. srpna 2016 v 13:55 | Jana Š |  Novinky
Poslušně hlásím, že jsem opět zde :-)

Červenec byl poměrně náročný. Nejdříve měly 2 kolegyně dovolenou, takže jsem musela být občas v práci déle, abychom vše stihly. Pak jsem chystala vše na oslavu narozenin v práci i doma, takže jsem věčně lítala po nákupech + jsem pekla atd. ... No a pak jsem rovnou odjížděla na dovolenou do Sušice, takže na blog nějak nebyl čas a ani nálada.

Teď už jsem zase tady a budu se snažit alespoň jednou týdně přidat článek a oběhnout všechny své oblíbené blogy.

Co se jinak za tu dobu co jsem zde nebyla událo?
Po návratu z dovolené s Crazym pokračujeme v Noseworku a moc mu to jde.
Po tom co na něj opět vystartoval Max, čím dál víc nesnaší jrt a jim podobné psi, takže na tom budeme muset hoodně zapracovat. Nebo prostě s sebou vezmu ještě jedno vodítko a až k nám zase poběží Max, tak ho přetáhnu a bude, když panička ví, že útočí, ale není schopná ho mít na vodítku ani ho přivolat. :-(
Zajímavý je, že když jde Max s páníčkem, je v pohodě. Proběhne a ani si nás nevšimne. Jakmile jde s paní, tak by Crazyho nejradši sežral.


Mimochodem, propadla jsem dvoum závislostem :-D

1. Začala jsem sbírat Turistické vizitky - sem tam o tom možná bude i článek. Jedná se o samolepky (doporučená cena 12 - 15 Kč), které se vlepují do deníčku (doporučená cena 50 Kč). Do každého deníčku se vejde 104 vizitek, na pravou stránku si můžete psát buď poznámky nebo si tam dávat razítka z navštívených míst.
U každé vizitky je kód, který se v deníčku vlepuje na speciální místo a když se sbíráte alespoň 100 kódů a pošlete je, dostanete zdarma nový deníček + nějaké dárečky a odznak znalosti.
Kromě znalosti míst, se dostávají i znalosti za kraje/regiony nebo třeba hrady, zámky, zoo ....
Fakt mě to hodně chytlo - a o dovolené jsem sesbírala 35 vizitek, včetně 4 mých prvních zahraničních.

2. Objevila jsem aplikaci EPP - Pomáhej pohybem. Bohužel až po dovolené. I když, jelikož tam nebyla elektřina, tak bych stejně nemohla dobíjet mobil, aby mi EPPka fungovala.
Zapínám ji do módu turistika vždy, když jdeme s Crazym na procházku. Změří mi tempo, kilometry, spálené kalorie a spočítá body. Ty pak můžu dát na nějaký projekt. Po tom, co se na projekt sežene dost bodů, podpoří ho ČEZ.
Zatím jsme od úterního večera, kdy jsem si Eppku nainstalovala nachodili 20,5 km a darovali 111 bodů :-)

V příštích dnech určitě napíši něco o Noseworku a nakupily se mu tu nějaké fotky z procházek a výletů + z návštěv zoo.

Psí akce 2017 - Praha a okolí

7. července 2016 v 20:25 | Jana Š
Pro rok 2017 jsem se rozhodla udělat seznam akcí trochu jinak. Přijde mi to takhle přehlednější. Kliknutím na název akce se dostanete přímo na web akce nebo jejího pořadatele.
Za uskutečnění akce neručím. O jejím konání se vždy informujte na webu akce/pořadatele.



DatumNázevMístoTypPro koho jePoznámky
06.05.2017Procházka se psyStromovka (Výstaviště Holešovice)ProcházkaPro všechny psyZatím neověřeno
18.06.2017PesFest 2017Central Park PankrácPsí festivalPro psa i jeho rodinu :-)/
//////
//////
//////
//////
//////
//////
//////
//////

Návrat k noseworku 14 - x lekce

6. července 2016 v 13:03 | Jana Š |  Nosework
Nosework jsme trénovali zhruba do konce ledna pravidelně, do března už jen občas. Skončili jsme ve fázi přidání povelu.
Po delší době jsem si na začátku července opět na nosework vzpomněla a tak jsem Crazymu zkusila dát cvičně nose touch na skořici doma a pak mu ji i doma schovat.
Okamžitě si vzpomněl o co jde a začal vyhledávat.

Od té doby, každou večerní procházku vyhledává skořici v trávě, na cestě ...
Teď budeme zkoušet vyhledávání pod a nad úrovní terénu a pokud mu to půjde, začne se učit označení vzorku.

Dvě videa ze včerejšího večerního vyhledávání. Hodně foukal vítr, ale i tak byl moc šikovný.

Vyhledávání na kamínkách a v mírném porostu


Vyhledávání v trávě


"Divočina" na vsi

3. července 2016 v 9:54 | Jana Š |  Novinky
Podobný článek jsem chtěla napsat už loni. To tu byla opravdu divočina.
V roce 2015 jsem už někdy v březnu sbírala na silnici ropuchy zelené a nosila je na pole, od dubna jsme stále naráželi na ježky a na přelomu jara a léta jsme na poli potkali stádečko 9-ti srnek. U hřiště jsme několikrát potkali zajíce a na polních cestách se večně proháněli bažanti a koroptve.
Někdy v létě jsem zahlédla (ale hodně zdálky) dvě ještě "chlupatá" mláďata sovy. Byli příliš daleko, než abych byla schopná určit druh.
V srpnu jsem našla andulku a na podzim jsme zase potkali několik srn.
Haldy hlemýžďů, tygrovaných i španělských slimáků ani nepočítám.

V letošním roce je nějak nedostatek žabiček. Snad za to může suché počasí, ale ropcuhu zelenou jsem našla jen jednu. A překvapivě ani rozježděné na silnici je moc nevídám. Loni jsme na procházce našli téměř každý den nějakou čerstvě přejetou žabičku.
Za to se letos daří ptáčkům. Máme tu klasicky plno jiřiček, rehků a sýkorek. Letos se tu však objevili i konipásci a stehlíci a slyšela jsem dokonce i kukačku.

Pomalu, ale jistě se tak dostávám k mým fotoúlovkům. :-)

Nedávno jsem tu psala článek Leguánova divočina aneb WildLife Foto, který vás zval na stránku mého bratra Honzy Leguána Štěpničky.
18.05.2016 mě vzal s sebou na ledňáčky. Abych nebyla moc nápadná, půjčil mi svého druhého hejkala (na fotce mám bráchův foťák, měl moc dlouhý objektiv, aby mě mohl vyfotit, tak jsme si je na chvilku vyměnily).
Nicméně samečkovi ledňáčka jsme se nelíbili i tak, takže ten vždy okamžitě zalétl do nory, nakrmil a zmizel.
Za to samička přilétla, sedla si na větev, chvilku se rozhlížela a pak šla krmit. Strávili jsme tam asi 2,5 hodiny a za tu dobu se objevili, myslím, 5x.
Jsou to opravdu krásní ptáčci a fotky se vcelku povedly, na to, že mám sice dlouhý objektiv, ale je to jen základní seťák Canon Zoom Lens EF 75-300mm 1:4-5,6 III.

Samička ledňáčka říčního.



Focení ptáků jsem pak pustila z hlavy, až jsme se šli 12.06.2016 s Crazym projít a mě upoutali stopy přítomnosti nějakého ptáka na borovici. Koukla jsem nahoru a nade mnou sedělo ochmýřené mimino kalouse ušatého.
Honem jsem letěla domů pro foťák a cvakla jsem pár fotek. Vzhledem k výšce a množství větví se bohužel nedaly udělat úplně dobré fotky, ale i tak je fotka koukatelná.


Od 22.06.2016 se každou noc od 21:50 (mají snad nastavené hodinky či co :-)) začne ozývat pištění, kdy se rozlétla mláďata ozývají rodičům, aby je přilétli nakrmit.
Video níže je pouze zvukové. Natáčela jsem ho druhý večer, co se pískot ozýval a tehdy jsem ještě neměla tušení, co za ptáky tento zvuk vydává. Až druhý den jsem zjistila, že to jsou kalousové.


Poslední (zatím) hnízdo jsem objevila už někdy v květnu, když jsem jela do práce později (až v šest hodin, jsem si krapet přispala). Viděla jsem, že z jednoho půdního okénka vylétla poštolka.
Pak jsem to nějak pustila z hlavy a až na procházce 21.06.2016 mě na sebe zase upozornili. Procházeli jsme totiž pod hnízdem a Crazy dostal plný zásah rovnou na záda.
Takže jsem opět letěla pro foťák, abych udělala pár snímků.
Bohužel poštolky se nacházely ještě ve větší vzdálenosti a větší výšce než kalousí mládě, ale i tak jsem pár fotek udělala.

21.06.2016 - poštolčí mláďata


V hnízdě se ukrývaly 4.

24.06.2016 jsem se všimla, že jsou v hnízdě už pouze dvě mláďata, tak jsem je 25.06.2016 ještě nafotila. Následujícího dne vylétli i tyto.
Teď je občas vídám sedět všechny 4 vedle sebe na střeše nebo na větvi v okolí, ale do hnízda se už zjevně nevrací.
Jsou to krásky.

25.06.2016 poslední 2 poštolky v hnízdě


Jsem zvědavá jaká zajímavá zvířata objevím příště.

Střihy hlavy jorkšírských teriérů

2. července 2016 v 12:47 | Jana Š
Na FB jsem se zapojila do jedné diskuze, kde paní/slečna chtěla kritiku prvního stříhání svého jorkšíra. Schválili jsme jí ho, až na střih hlavy, který způsobuje, že má pejsek opticky velké tělo a malou hlavu.
Ptá se, jak hlavu ostříhat a protože nahrávat jednotlivé fotky by bylo na dlouho, rozhodla jsem se napsat tento článek. Třeba by se to mohlo hodit i někomu jinému až bude vymýšlet jak nechat ostříhat (nebo sám ostříhat) hlavu svého jorka.

1. Vůbec první stříhání. Tehdy se mi to líbilo, ale zpětně bych do toho střihu už nešla. Nos se nevyholoval, uši ano. Došlo k zastřižení srsti lících.
Nechtěla jsem dělat culíka, takže má zkrácenou srst i na temeni hlavy.
zabzikrajče.net

2. Nejkatastrofičtější střih, který Crazy měl, po něm jsem změnila salon. Od té doby jsem už nikdy srst na lících stříhat nenechala.
Nos neholený, zkracená srst na temeni.
zabzikrajče.net
Pohled ze strany. Je vidět, že srst z temene nezasahuje na krk a "vylepané" strany hlavy.
zabzikrajče.net

3. V novém salonu jsem trvala na ponechání delší hlavy, až později jsem si říkala, že jsem ji nechala dlouhou až moc. Nos vyholený, strany hlavy nechávám dorůstat.
Srst na temeni zkrácená a ofina zkrácená.
Úprava proběhla 3 měsíce po stříhání na předchozí fotografii, takže srst na lících ještě není dorostlá.
zabzikrajče.net

4. Při zimní úpravě už dlouhá hlava nevadila, jelikož na zimu nenechávám stříhat, jen upravuji, neboť měl srst dlouhou celkově.
Přestala jsem nechat stříhat srst na temeni.
zabzikrajče.net

5. Po roce skráně dorostli. Už jsem nenechávala stříhat temeno hlavy, jen zkrátit tak, aby nemusel mít culíka vždy.
Vousy zkrácené, spíše hranatého stříhu. Čumák vyholený.
Pokud jsou vlasy na temeni moc dlouhé a nejsou v culíku či copánku, při čichání se svezou dolů a pes si je přišlapuje a cuká si s hlavou.
zabzikrajče.net

6. Po posledním stříhání (na předchozí fotce) jsem se rozhodla, že nechám Crazymu nos zarůst - především proto, že mi začalo vadit, že holením nosu přichází o hmatové vousy, ale také mu vyholený nos zbytečně opticky prodlužuje čumák.
Na této fotografii má ponechanou delší hlavu (možná mohly být vousy tak o centimetr kratší), čumák nechávám zarůst, na temeni má ponechanou dlouhou srst.
zabzikrajče.net

7. Z mého pohledu nejhezčí sestřih hlavy (trvalo mi 2,5 roku než jsem se k němu dobrala), hlava do kulata, ale ponechána delší, dlouhá srst na tvářích a na tameni hlavy (na culík nebo copánek)), nevyholený nos, jen vystřihání v bezprostřední blízkosti očí, ostříhaní ofina.
zabzikrajče.net

8. Hranatější verze předchozího střihu. Nadále zůstávám u těchto dvou, jen na zimu má hlavu opravdu dlouhou.
zabzikrajče.net
Takto střih vypadá při pohledu z boku.
zabzikrajče.net

Pokud svého jorka stříhaté, jaký střih hlavy upřednosťujete vy? Stříháte zcela na krátkou, nebo necháváte hlavu delší jako já? Nebo naopak úplně dlouhou?
A děláte ofinku, nebo srst nad očima necháte narůst do délky a zapnte ji do culíky?

Fotografie nejen střihů hlavy, ale i těla najdete v článku Katalog střihů jorkšírského teriéra. Bohužel je v něm jen Crazy, neboť i přes žádost v několika skupinách se do rozšíření katalogů další lidé nechtěli zapojit.

Report Psí procházky s NF Pes v nouzi

29. června 2016 v 17:08 | Jana Š |  Reporty ze psích akcí
V neděli 26.06.2016 se v Divoké Šárce v Praze uskutečnila již několikátá procházka na podporu Nadačního fondu Pes v nouzi.
My jsme se zúčastnili poprvé, ale někteří účastnici šli již po několikáté.

Kdo chtěl mohl svého psa označit stužkou:
Žlutá - Pes je bojácný, v rekonvalescenci, senior ... (prostě potřebuje více prostoru)
Bílá - Pes je s průkazem původu
Fialová - Pes je bez PP nebo z útulku

Když jsme v 10:25 spolu s Crazym a kamarádem Jindrou dorazili na místo, byl tam jen jeden účastník a pořadatelé. V 10:30 se najednou začali všichni objevovat, prostě chodí na čas (nebo byli v Mekáči :-)).
Psů se sešla všehochuť - jorkšíři, basenji, angličtí a stafordširští bulteriéři, pudlíci... a nejrůznější kříženci.
Lidí se sešlo asi 30, pejsků přibližně 20.

Než jsme vyrazili na procházku údolím Divoké Šárky, měli jsme krátkou přednášku o masážích psů od Terezy Machové. Tedy proč pejska masírovat, kdy je to naopak nevhodné apod.
Pak jsme vyrazili na procházku, kde jsme se už více rozprostřeli. Zúčastnila se i jedna háravá jorkšíří slečna, která byla i na srazu minulý týden (to teprve začínala), takže Crazy prakticky celou cestu táhl jak parní lokomotiva. Ještě, že jsem mu dala tahací kšíry a vodítko s amortizérem.
Ač jsem se ho z počátku snažila přimět k poslušnosti, hormony byli silnější... nakonec nechat se vytáhnout do kopce taky není od věci. I když by to člověk od 3,5 kg jorka nečekal, táhnout umí, když má proč. :-)

Cestou jsme šli chvilkami s háravou jorkšírkou Sabi (když jsme ji dohnali), chvilkami s krásným křížencem Edou, který je v dočasné péči a hledá nový domov a chvilkami s Elvisem, pudlíkem od nás ze vsi.
A abych nezapomněla, potkali jsme se i s Lawinkou, stafordkou z našeho cvičáku a Crazyho kámoškou. Ta šla však s ostatními stafíky hned vpředu.

Měli jsme i jeden nepříjemný zážitek. Já s Jindrou a Crazym jsme přešli odbočku na lesní cestu, která vedla z kopečka a šli dál po trase do kopce. Za námi šla paní s Elvískem a slečna s Edou. Zaslechli jsme zvuky kola, tak jsem se otočili a viděli jsme cyklistu mezi námi. Chtěli jsme mu uhnout, ale on zatáčel a sjížděl na tu lesní cestu. Otočili jsme se zpět, že budeme pokračovat, když najednou slyšíme praskání větví, nadávání, křik a cinkání zvonku.
Fakt je, že mě úplně zamrazilo a už jsem se chystala hledat mobil, že budeme volat sanitku.
Sráz naštěstí nebyl velký, pán jen nadával, byl otřesený, pomoc nechtěl, vytáhnul kolo a pokračoval dál. Ale tedy řeknu vám, že příjemný zážitek to nebyl.

Asi 20 minut na to, jsme došli na louku, kde jsme se usadili a Mili Kapounová nám povídala o konejšivých signálech, komunikaci mezi psi apod.
Fakt je, že s jejími názory ne vždy souhlasím (Její webová stránka: https://mili-kapounova.cz/), nicméně co nám říkala tam, mělo hlavu a patu.
No, ale taky jsem to úplně nevnímala. Hodně jsem sledovala psy, kteří se už uvolnili a začali spolu více komunikovat.
Jedna stafbulka si tam hrála s Elviskem a tak se rozdivočila, že mi (sedicí) skočila do náruče :-) Její majitelka se mi omlouvala pak mě chválila, že jsem to ustála :-D
Fakt si nemyslím, že by z toho bylo třeba dělat nějakou tragédii. Nikomu se nic nestalo a ještě nás ty její zběsilosti pobavily.

Po povídání s Mili jsme se už vydali zpět k našemu výchozímu bodu. U schodů jsme se rozloučili a pak si šel už každý svou cestou.

Trasa byla celkem dlouhá asi 5,3 km, většinou po rovině nebo do mírného kopečka. Počasí vyšlo pěkně, až na závěr to zase začalo připalovat.
Pro pejsky se vybralo 1630 Kč.

PS: Už během čekání na bus jsem z Crazyho setřásla 2 klíšťata, v buse jsem našla jednou zakouslé a doma další 3 zakouslá. V pondělí pak ještě 4. Na to, že mu měl ještě fungovat antiparazitární šampon, měl slušný "úlovek".
Tak doufám, že mu te´d zabere Frontline.


Pár fotografií od kamaráda Jindry Petříka

Já, za mnou se schovává Petra, jork je můj Crazy a Crazyho kámoška ze cvičáku stafbullka Lawinka.
Seznámení s "trpaslíčky" :-)
Crazy zjistil, že s námi jde Sabi - hárající fenka - a zbytek cesty táhnul jak parní lokomotiva. Příště si beru sedák.
Vykračujeme si.
Občerstvení
Eda, pejsek k adopci.
Krmení dravé zvěře.
Crazy a pudlička dostávali do tlamičky, stafbulce jsem dávala na batoh. Nemám problém se s bullama pomazlit, ale prsty jim nesvěřím (jako ostatně žádnému psovi většímu než toy pudl :-))
A krmení pokračuje ještě s Elvískem.

Crazy a Karamelka

25. června 2016 v 14:22 | Jana Š |  Psi ve volnosti
18.06.2016 jsme se zúčastnili srazu jorkšírů. Zde vám přináším pár fotografií Crazyho a Karamelky.
Crazy musel mít bohužel vodítko, i když jsem ho nedržela, jen ho tahal za sebou. Byla s námi totiž jedna háravá fenečka a potřebovala jsem mít možnost ho rychle čapnout, kdyby ho náhodou přestala Karamelka zajímat a vydal se za Viky.
zabzikrajče.net


zabzikrajče.net
zabzikrajče.net


zabzikrajče.net

zabzikrajče.net
zabzikrajče.net

zabzikrajče.net


zabzikrajče.net
zabzikrajče.net

zabzikrajče.net

Report - Sraz jorkšírských teriérů 18.06.2016

23. června 2016 v 16:28 | Jana Š |  Reporty ze psích akcí
V sobotu 18.06.2016 se v pražské Stromovce uskutečnil další sraz jorkšírských teriérů.
Přišli 2 nové páry se svými psy a tři mladé holčiny.
Jeden z párů se vrátil domů poměrně záhy, vlastně přišli jen zjistit, jak sraz probíhá a přijdou příště na delší dobu.
Slečny s námi došly jen k občerstvení a dále s námi už nepokračovali, jen se pak zastavili rozloučit.
Z nováčků s námi tak zůstala jen Hanka se svým přítelem a jorkšíří slečnou Karamelkou.
Jinak jsme byli již staří známý Olda s Charliem (york) a Beníkem (york), pořadatelka Monika se synkem Nikolasem a s Lilly (biewer), a Markéta s dcerou Eliškou a fenkami Viki (biewer) a Terezkou (čoko york).

Viky byla na konci hárání 19 den, takže z ní Crazy (a ne jen on) šílel. Nejdřív jsem si říkala, zda radši neodejít, ale nakonec to bylo celkem fajn.
Crazy během první hodiny pochopil, že je Viky zakázané ovoce a seděl nebo ležel a koukal na ní. Pak si s ním začala hrát Karamelka a cvičili jsme spolu, takže to byl nakonec docela dobrý trénink snášení přítomnosti háravky.
Jen tak mimochodem, po nastříkání spreje No Love na Viky, po ní kluci začali jít ještě víc než bez něho.

Sraz jsme si užili nejen my, ale i psy a až na občasné odhánění psích kluků od Viky, sraz proběhl v klidu.
Po srazu jsem ještě Crazyho vzala na několik míst ve Stromovce, kde jsem ho chtěla nafotit a fotky se celkem vyvedly. Crazy je prostě modelka.

Přikládám pár ilustračních fotek. Více pak bude ve dvou samostatných článcích.


Crazy, Charlie a Beník prohání Viky
zabzikrajče.net

zabzikrajče.net

Jeden z nováčků. Myslím, že se jmenoval Matýsek -
zabzikrajče.net

Karamelka mučí Crazyho
zabzikrajče.net

Až z toho Crazy začal levitovat :-)
zabzikrajče.net

Terezka
zabzikrajče.net

Zmáčená Lillynka
zabzikrajče.net

Crazy jako model
zabzikrajče.net

Report - Workshop Tellington Touch s Martou Mannelovou

22. června 2016 v 15:59 | Jana Š |  Reporty ze psích akcí
V neděli 05.06.2016 jsme navštívili workshop Tellington Ttouch s Martou Mannelovou.
O TTouch jsem měla spíše kusé informace. Vlastně jsem věděla více o Ttouch koní z koňských časopisů, než o Ttouch psů. Knížku o něm se mi již bohužel sehnat nepodařilo.

Na akci nás bylo dvanáct - dva stafordshirští bullteriéři, prt, špic, krátkosrstá kolie, dva novofoudlanďani, pyrenejská ovčanda, rhodéský ridgeback, my, kníračka a kříženec z útulku (tvarem těla asi nejpodobnější border teriérovi, barvou pak spíše border kolii).

Byli jsme od sebe navzájem odděleni plentou, aby se psi vzájemně nerušili a až asi na dvě nebo tři ostřejší zavrčení se celá akce obešla bez potíží. Dokonce i bojácný útulkáček, který zpočátku zavrčel na Crazyho a Crazy mu to oplatil, od nás byl při obědě asi na 50 cm a nedošlo k žádné výměně názorů :-)
Útulkáček se zajímal o bandáže a jelikož si crazyho nevšímal, nevšímal si ani Crazy jeho.

Po tom co se s námi Marta seznámila a rozdala nám skripta (kde jsou popisy a obrázky doteků, bandáží , práce na hřišti, a dále je tam i něco o konejšivých signálech a mýtech ze světa psů) nám pověděla o tom jak Ttouch vlastně vznikl a jak se k němu dostala ona.
Nejprve jsme si probrali konejšivé signály, abychom věděli, jak se naši psi během celého dne cítí. Pak jsme se věnovali práci na hřišti. Každý z nás si se svým psem zkusil překážkovou dráhu a Crazy se ukázal jako absolutní ignorant. Nové prostředí, nový psi, moje nervozita … táhl jak lokomotiva a chtěl všechno značkovat. Byl hodně ztuhlý a překážky zásadně přeskakoval. Když už je (zcela náhodou) překročil předníma, tak skočil alespoň zadníma.
Nicméně co se skoků nebo zakopávání zadníma nohama týče, byl to problém téměř všech psů. Krásně se ukázalo, že většina "neví", že má zadní nohy.

Dále jsme si zkoušeli bandáže - tři dobrovolnice i na sobě, aby věděly, jaké to pro psa je. Přišlo mi, že šel trochu klidněji, ale nevím. Možná jsem si to jen namlouvala. Každopádně jsem si koupila bandáž domů a budeme to zkoušet. Jen jí musím zkrátit a našít suchý zip, aby nebyl uzel na ní větší než Crazy :-D

Po obědě jsme se pak učili jak správně dělat doteky, nejprve na sobě, pak na svých psech.

Byl to skvěle strávený den, potkala jsem se tam i s lidmi z našeho cvičáku z nichž byla Petra tak hodná, že nás hodila na Smíchov.

Byť jsem si zpočátku říkala, že jsem od toho možná přeci jen čekala víc, jak jsem nad tím ještě následující dny přemýšlela a pročetla si skripta, najednou mi to vše do sebe docela dost zapadlo a myslím, že to byl pro mě i Crazyho nakonec zatím nejpřínosnější workshop/seminář, kterého jsem se zúčastnila. Tak teď už jen na sobě pořádně zamakat. Najednou totiž vidím mezi mnou a Crazym řadu podobností.

PS: A nejdůležitější pro mě bylo "objevení" pravidla tří vteřin co se seznamování psů týče.

Leguánova divočina aneb WildLife Foto

21. června 2016 v 21:03 | Jana Š |  Oblíbené stránky
Leguán je můj prostřední brácha, který se stejně jako já a ségra (nejmladší ze starších) věnuje fotografování. Zatím co já se věnuji především fotografování v zoo, psů a koní, sestra ryb a psů, Honza se vydal cestou fotografování divoké přírody kolem nás.

Sama pamatuju jeho začátky, kdy s námi vyrazil do Kladrub, ale u hřebčína se trhl a místo, aby šel s námi fotit koni, "honil" ptáky po poli :-) Pak jsme společně objevili hnízdiště volavek a "bylo vymalováno".

Na jeho webu je už slušná "sbírka" fotografií volavek, ledňáčků, srnek, ale i různých druhů žab a hmyzu a stále přidává nové - své nejlepší.

Pokud máte rádi naši divočinu, určitě jeho web navštivte. Alba i videa jsou průběžně doplňována.

Název webové stránky: Leguánova divočina
Webmaster: Honza Štěpnička alias Leguán
Téma stránky: Fotografování volně žijích zvířat

Ukázka několika fotografií.

Maskování je při fotografování většiny divokých zvířat nutností.

Zajíček

Zlatohlávek

Rosnička

Ledňáček

Report - Pedigree procházka se psy 2016

17. června 2016 v 16:40 | Jana Š |  Reporty ze psích akcí

V sobotu, 07.05.2016, jsme se již po třetí vydali na Procházku se psy pořádanou Run Czech a Pedigree v rámci Maratonského víkendu.
Letos prvně jsme sbylo možné přihlásit se také na canicross, otho jsme však nevyužili.

Dorazili jsme už o hodinu dříve, abychom stihli registraco. Crazy byl z tolika psů úplně pryč, ale poslouchal skvěle. Dost lidí si ho i fotilo, ale fotografie se mi nepodařilo najít.

Start byl krátce po druhé hodině, před námi startoval canicros. 4,5 km jsme ušli asi za hodinu a pět minut. Měla jsem s sebou vodu pro Crazyho a několikrát zasatavovala, aby se mohl napít. Nepřišlo mi nutné uhnat ho, na rozdíl od některých jiných účastníků, kterým pes v půlce lehl s jazykem na zemi a odmítl se hnout.

Přišlo mi to až nezodpovědné, nicméně každý musí vědět jak na tom jeho pes je a co zvládne.

Jako obvykle dostal Crazy medaili na obojek a já vodu. Navíc Crazy dostal ještě pár pamlsků na čištění zubů od Pedigree.


Další články


Kam dál